Karel Šiktanc Books

Výbor z veršů Jaroslava Seiferta, oproti prvnímu vydání rozšířený, uspořádal a doslov napsal Karel Šiktanc.

Básnická sbírka Karla Šiktance obsahuje básně, které vznikly po roce 2002. Součástí sbírky jsou fotografie Pavla Nešlehy z cyklů Kuks, Ojbín a Černý koridor (2000). "O vážných věcech se vsedě nemluvilo // Vstaň! / muži přicházeli ke stolu, / někde za nimi sto naze vymrštěných paží / světla //či šero jako teď // řeč vestoje / jak stará přísná slavnost."

Soubor prozaické poezie, který měl poprvé vyjít roku 1970. Z původní sazby, která byla vzhledem k nástupu normalizace rozmetána, se zachránilo pouze několik výtisků. Opožděného vydání se sbírka proto dočkala až roku 1996.

Výbor z předchozích sbírek. Doslov napsal Jiří Brabec.

Příležitostný tisk s názvem Běseň obsahuje grafické listy Jana Koblasy a expresivní báseň Karla Šiktance v grafické úpravě Zdeňka Zieglera. "Zavírám oči. / A v rozbitém jasu zubů a slin a skla / se ve mně pokousku jíkavě rozžíhá obšírné / mágum mé tmy..."

Výbor z poezie a reedice sbírky JAK SE TRHÁ SRDCE.

Nejnovější básnická sbírka klasika české poezie Karla Šiktance shrnuje pod příznačným názvem Ubírati se verše z let 2016–2018. S přibývajícími léty vyzařují klidnou moudrost a pokoru vůči světu a po okraj naplněnému životu. Vychází v době básníkových devadesátin. Na obálce a frontispisu byla použita reprodukce díla Adrieny Šimotové.

Biblický příběh Adama a Evy, ztvárněný moderním básnickým jazykem, dostává v autorově pojetí nadčasový charakter. Básník touto skladbou neilustruje klasický náboženský námět, ale základní a věčný vztah mezi mužem a ženou a stručným dialogem odhaluje jejich vnitřní svět.

Pátý svazek díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků obsahuje čtyři sbírky z let 1978-89. V těchto sbírkách, psaných během normalizačního období, podává autor většinou obraz zpustošeného světa a ztracené lidské důstojnosti. Často pracuje s krutými, nicméně působivými motivy, které se stávají mementem lidského skonu a smrti. Šiktanc je výsostným básníkem, pro něhož je charakteristický nezaměnitelný rukopis a bohatá slovní zásoba, navíc jeho poezie vyniká zvukovou působivostí, hláskovou instrumenatcí i rytmicky výrazným veršem.

3 x 24 starých básní o básnictví, malířství a kaligrafii. Tři básnické sbírky v této knížce představují tři básnické poetiky tří lyrických umění, jež podle mínění starých Číňanů patřily k sobě a k člověku jako ta tři nadání, kterými mohl vyjádřit sebe i svůj byt, sdílený s ostatním přirozeným světem. Tyto tři básnické sbírky vznikly v rozpětí bezmála celého tisíciletí. Na počátku byl tangský básník Sikong Tu. Ten sepsal Dvacet čtyři básní o vlastnostech básnických (Ershisi shi pin) na konci 9. století. Na sklonku zlatého věku čínské klasické poezie shrnul lyrickou zkušenost svého věku a vytěžil z ní pozoruhodný příspěvek budoucímu rozvoji ideje básnické. Po jeho vzoru malíř Huang Yue sepsal svých Dvacet čtyři básní o vlastnostech malířských (Ershisi hua pin) kolem roku 1800, tedy na konci bouřlivého rozvoje tušové literární malby. Jeho sbírka inspirovala kaligrafa Yang Jinzenga na začátku 19. století k napsání analogických Dvaceti čtyř básní o vlastnostech kaligrafických (Ershisi shu pin), věnovaných tušové kaligrafii, jež byla v Číně s malířstvím bytostně spjata.

Úvodní slovo Karel Šiktanc, svatováclavská koruna a české korunovační klenoty Ivo Hlobil. Vydala Kancelář prezidenta republiky (ODBOR ROZVOJE PRAŽSKÉHO HRADU). Bohatý obrazový materiál, křídový papír. Původní celoplátěná vazba se zlacením s přebalem.

Ilustrovaná knížka obsahuje rozmarná říkadla o různých hudebních nástrojích a dvě rozsáhlejší básně: pohádku o zakleté trumpetě a vyprávění o kapele pana Anděla a jejích koncertech v přírodě.

Rozhovor Jaromíra Slomka s Karlem Šiktancem. Rozhovor s básníkem Karlem Šiktancem o jeho životě i poezii, o postavení básníka v současném světě, o vztahu „vyššího“ a „nižšího“ v autorově tvorbě.

Šiktancovy citlivé verše o Praze jsou provázeny starými dobovými rytinami, kresbami a dřevoryty, zobrazujícími Prahu v její historické podobě. Prémie 4. ročníku edice Máj

První vydání Heinovských nocí; vydáno k 15. výročí osvobození. Obrázky nakreslily děti z Lidic a z Buštěhradské mateřské školy.

Jako druhý svazek sebraných spisů Karla Šiktance vychází svazek s pořadovým číslem tři. Obsahuje autorovy básnické cykly z druhé poloviny šedesátých let, sbírky Zaříkavaní živých, Jak se trhá srdce a Adam a Eva.

Osmý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z let 2002 - 2012. Jde o sbírky Řeč ve stoje, Vážná známost, Nesmír a Čistec.

Krásný jazyk, archetypální příběhy, jak je známe z oblíbených rozhlasových nastudování. Hrad jak svícen přináší pohádky vysílané v ČRo 2, knižně vycházejí pohádky poprvé a autorem upravené. Text doprovázejí nezaměnitelné ilustrace Františka Skály ml.

Karel Šiktanc kdysi poznamenal, že pro jeho dnešní tvorbu je podstatné a naléhavé vracet se k samotným kořenům slov, znovu objevovat jejich uhrančivost a neotřelost, být s nimi v co nejužším kontaktu a stále s nimi němě, potichu pracovat. I ve sbírce Čistec autor toto krédo důsledně zachovává. Naznačuje konečně toto směřování i v samotném titulu, kde obnovuje český přírodopisný název hluchavkovité rostliny a prostřednictvím tohoto jména pak popisuje a hledá alespoň nějaký pevný bod v rozporuplném systému současného světa. Čistec je tedy určitým symbolem, jenž pokorně a přesto s neodolatelnou vnitřní naléhavostí nutí básníka znovu v sobě oživit třeba vzpomínky na krajinu, kde vyrůstal, kde běhal kdysi na haldách kolem Kladna a hrál fotbal za vesnickou rezervu. Poezie se tak pro Šiktance stává výsostným jazykovým územím, které má ještě spoustu neprobádaných prostorů a možností, a to i z toho důvodu, že údělem básníka je i křísit i bystřit i posvěcovat řeč.

Závěrečný svazek zahrnuje texty vzniklé v letech 2014-2019, vydané nejprve v jednotlivých sbírkách a nyní shromážděné v knize Dílo 9. Svazek obsahuje sbírky Na Knížecí (Pražská preludia), Horniny, Ubírati se, Opovážení a je doplněn devíti básněmi z let 2020-2021 v oddílu Z pozůstalosti. Celek završuje příloha sestavená z reprodukcí originálních strojopisů i rukopisů posledních básní. Dílo 9 Karla Šiktance i celý vydavatelský projekt zakončuje bilanční ediční komentář literárního historika Jiřího Brabce.

Útlý svazek nových básní žijícího (a živoucího) klasika české poezie Karla Šiktance s názvem Horniny zahrnuje verše jeho posledního tvůrčího období (2014–2016).

Sedm pohádek vyprávěných bohatým básnickým jazykem, doprovázených ilustracemi Františka Skály ml. Hlavní představitelé musí pro lásku a spravedlnost bojovat proti zlému osudu, zlým lidem. Čtenáři se mohou seznámit s bytostmi ovládajícími nejrůznější přírodní živly, např. paní Bouří, Pánem oblak, Pánem ohně. Některé texty byly rozhlasově či televizně zpracovány. Knížka je určena čtenářům již od 7 let. Její poetičnost ocení i starší příznivci pohádek.

Nejnovější sbírka Karla Šiktance (*1928) přináší básnické texty z let 2007-2010. Kniha je ilustrována originální počítačovou grafikou Jana Koblasy.

Šestý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z devadesátých let 20. století. Jde o sbírky Hrad Kost (básně z let 1990-1994), Šarlat (1995-1998) a Zimoviště (1998-2002).

Nejnovější básnické zachycení uplývajícího času a pomíjejícího světa autorova mládí vychází pod mnohoznačným názvem Opovážení a zahrnuje verše z let 2018–2019. Jako v předchozích sbírkách i tentokrát probleskuje lehkou nostalgií vždy paprsek smířlivého okouzlení a moudrého životního optimismu. Na obálce a frontispisu je kniha vyzdobena reprodukcemi děl básníkova již zesnulého přítele Bohdana Kopeckého.

Devět půvabných, básnickým jazykem psaných pohádek s královskými protagonisty. Pohádky dodržují postupy i atmosféru klasických pohádek. Touha po spravedlnosti a láska k lidem i životu prosvětluje i některé chmurnější momenty v ději. Zvláštní ilustrace Františka Skály ladí s textem, největším přínosem však bude překrásný jazyk - pro malé čtenáře možná trochu komplikovaný. (www.mlp.cz)

První svazek Díla Karla Šiktance shrnuje čtyři básnické sbírky z pětiletí 1959-1964: Žízeň (1959), Heinovské noci (1960), Nebožka smrt (1963) a Artéská studna (1964). Jedná se o sbírky, v nichž Karel Šiktanc dospívá k základním obrysům své osobité poetiky.

Kniha pěti pohádek Karla Šiktance, nazvaná podle jedné z nich Hora Zlodějka a kongeniálně doprovázená celostránkovými ilustracemi Františka Skály jr., v žádném ohledu nezapře autora-básníka. Příběhy využívající sémantických i formálních atributů klasické pohádky se nesou na vlně charakteristického Šiktancova básnického jazyka, plného neobyčejných slovních spojení a nápaditých novotvarů. Děj probíhá ve specifickém rytmu, který je jakoby potvrzován občasným rýmem.

Nejnovější básnická sbírka Karla Šiktance je inspirována Prahou a vzpomínkami na ni. Autorem ilustrací je Jan Koblasa. V domě U kohouta se svítí. / V domě U minuty tma. / Titěrné hromobití. / Pravěký průvan Týna//jak už vše zapomíná// třese zvonama.

Básnická sbírka Karla Šiktance (1928) přináší texty z let 2003-2007. „Vážnou známostí“ je nejen vztah k Máchovi (Poezii), ale i k inspirované tvorbě dalších básníků (Máchovské variace Josefa Hory). Grafické listy Jana Koblasy, které knihu doprovázejí, posunují romantickou temnotu k existenciálnímu vyznění, šiktancovská poetika zámlky, výkřiku a fragmentárního pohledu zase tradiční témata umisťuje do současného kontextu.

Tři sbírky básnických próz Karla Šiktance z konce 60. let.

Bibliofilské vydání sbírky, v níž se autor vybraným básnickým jazykem pokouší zobrazit znamení horoskopů z nejrůznějších pohledů Text Karel Šiktanc. Výtvarná podoba Josef Hofman a Vratislav Jan Žižka.

Pro nové vydání veršů věnovaných dětem vybral Karel Šiktanc 36 básní a říkadel. Knížka, která oplývá hravostí, fantazií a krásnými nápady, je zároveň bohatě ilustrovaná Aloisem Mikulkou. „Brnká,/ brnká/ tetka srnka/ u Slap na kytaru./ Tančí kolem/ pod topolem/ ovcí devět párů.// Beran Béda/ neposeda,/ kopl do meruny./ Srnce po té/ ráně kruté/ praskly/ všechny struny.“

Dvě básnické skladby jednoho z největších současných českých básníků. Český orloj, který vznikl v letech 1971-1973, je hodnocen jako jedno z nejvýznamnějších básnických děl nejen doby příkazů a zákazů, ale jako nové slovo v českém básnictví dvacátého století. Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel byl napsán v letech 1974-1975.

Dvě básnické skladby jednoho z největších současných českých básníků. Český orloj, který vznikl v letech 1971-1973, je hodnocen jako jedno z nejvýznamnějších básnických děl nejen doby příkazů a zákazů, ale jako nové slovo v českém básnictví dvacátého století. Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel byl napsán v letech 1974-1975.

Sbírka veršů z let 1995-1998. Šiktancova poezie vyniká i zde cizelérským uměním, které ještě umocňuje brilantní práce se slovem. Je to poezie, která je zcela nezaměnitelná pro svou bohatou metaforičnost, jazykové hledačství, pro zcela ojedinělé rytmické bohatství i pro promyšlenou kompozici každé jednotlivé básně. To vše jsou důvody, pro které je Karel Šiktanc v současné době považován za jednoho z největších žijících českých básníků.

Tematicky básně vycházejí z rozporuplnosti času a z převládajícího pocitu lítosti nad zaměřenými léty života. Pocit osobní nesvobody v totalitním režimu se promítá do obrazu osamělého ostrova, kde se člověk ocitá v ponižující situaci. Některé básně jsou věnovány zcela konkrétním osobnostem ( Chramostová, Skácel..). 1. vydání.

Nápad vznikl v USA a dnes se obdobné ročenky vydávají v několika zemích. Výběr „nejlepších" básní nebude iluzí objektivity, ale výsledkem setkání dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku. Projekt je průlomový, neboť literární ocenění se u nás dosud udělovala kolektivním rozhodnutím komisí, což vytvářelo iluzi objektivity. Úroveň rozhodování o literárních cenách v posledních letech ukazuje, že váha takového rozhodnutí je relativní. Tento projekt tuto relativitu nezastírá; jeho výsledkem bude minikánon textů, za jejichž výběr ručí dva konkrétní lidé, což umožní polemiku a diskusi. První široký výběr připraví editor Karel Piorecký, mladý literární kritik, a z tohoto výběru pak renomovaný básník Karel Šiktanc zvolí nejlepší. Editor napíše studii o současném básnictví a arbitr úvodní esej o svém vztahu k poezii a vybraným textům. Svazek nabídne přibližně čtyřicet až padesát básní publikovaných v období od září 2008 do září 2009. Vybírat se bude pouze z básní v českém jazyce, přičemž překlady a nově otištěná poezie nežijících autorů budou vyřazeny. Soubor bude uveden v rámci Dne poezie, který připomíná narození Karla Hynka Máchy.

Nová sbírka současného českého básníka obsahuje verše z let 1998-2002. Ve sbírce Šiktanc opět dokazuje, že ani na počátku nového tisíciletí neztratil nic ze své básnické vitality, z podmanivého svébytného jazyka a zdaleka nevyčerpal bohatou zásobu originální metaforičnosti. Autor ve svých nových verších zachytil prostřednictvím pomíjivé přítomnosti strhujícím způsobem tvář citově i bilogicky zdevastované krajiny, v níž žijeme a která navzdory všemu zůstává naším domovem.

Svazek obsahuje autorovy verše z let 1981-1986. Šiktanc se tak pokouší obsáhnout stále živou bolest člověka v průběhu českých dějin i jeho bezmocnost uprostřed historického dění. Kniha je napsána autorovým svébytným rukopisem, který povyšuje básnické slovo k poetickým výšinám. Vydáno též 100 číslovaných bibliofilských tisků s originálním grafickým listem.

" ... miluji život, zni má řeči česká, / ať vyzpívám svou zpověď do nejprostších slok! / Miluji život, kterým žijem dneska / tisíci devítistý padesátý rok" zpívá debutující lyrik již v počátečním vyznání sbírky, která je odezvou dnešního mládí, nadšeného, odvážného, budujícího lepší svět. Kromě úvodního předzpěvu Miluji jsou thematicky příbuzné básně shrnuty ve třech oddílech: Pozdravy a sny (básně věnované Sovětskému svazu, jeho lidu a zemi - "Sním tady v Čechách o štěstí / kremelskou zvonkohru slyšet ..."), Má země (kterou básník vidí nejenom v kráse jí samé, ale především v jejích lidech - a proto vyznává "Dnes víc než všechny hlohy / cítím kvést člověka") a Celým srdcem (pro kterýžto oddíl si razí devisu hned první básní: "Básníci světa, zpívejte v svých básních, / ať vaše písně mluví za dělníky, / v nichž v celém světě život k hvězdám krásní .../Vždyť mír v těch lidech má své bojovníky"; jsou to plamenné pozdravy Koreji, Číně, italské Modeně, hnědým lidem ze Sumatry a vyjádření obdivu a díků Rudé armádě a Stalinovi)

Druhý svazek z dvousvazkového cyklu dvanácti básní, z nichž je každá věnována jednomu kalendářnímu měsíci, byl zkomponován počátkem normalizačního období. Karel Šiktanc v něm rozehrál podmanivé drama, v němž se reálie sedmdesátých let střídají s historickými reminiscencemi. Přísně uzavřený celek, který tato skladba představuje, je považován za jedno z básníkových vrcholných čísel. Vyniká bohatou básnickou řečí, důrazem na úlohu paměti v lidských dějinách i bolestnou zkušeností. I proto Šiktanc volí a střídá ve svém uhrančivém verši tu vzrušující apelativnost, jindy zase naléhavou prosbu. Všechny texty jsou pak zarámovány do podoby dialogu otce se synem, v němž prvně jmenovaný předává svému potomku souhrn znalostí nejen z vlastního života, z historických událostí či z národních tradic, ale i z tehdejší přítomnosti, v níž hrají prim převrácené lidské hodnoty a duchovní zchátralost. Z celého rozhovoru však zároveň zaznívá i obava, že syn otcovy postoje, rady a pokyny někdy úplně nepochopí nebo nedocení...

V cyklu šesti rozsáhlejších básní nazvaných "Nebožka smrt" (1963) rozehrává Karel Šiktanc kruté, avšak vizuálně působivé příběhy, v nichž hlavní úlohu představuje, jak ostatně napovídá samotný titul, smrt v nejrůznějších podobách.

Výbor z veršů známého básníka, drsných a pravdivých, o nichž přiléhavě říká jeden z jejich českých tlumočníků, že se v nich „otvírají dveře všem těm, kdo nechtějí se sami se sebou smířit“.

Tři knihy veršů. Heinovské noci, Artéská studně a Zaříkávání živých

Výbor z veršů českých básníků, jež jsou básnickým odrazem vzrušujících chvil a cítění národa v tragických událostech let 1938-1939 a zároveň dokladem, že česká poezie v té zlé době znala a plnila své úkoly.

Prozaickými vložkami prokládaný cyklus devíti rozlehlejších básní, inspirovaných prostým faktem hloubení studny. Vyvolává v básníku řetězec představ a zamyšlení nad základními skutečnostmi v běhu lidského života od zrození přes lásku po smrt.

V cyklu šesti rozsáhlejších básní nazvaných "Nebožka smrt" (1963) rozehrává Karel Šiktanc kruté, avšak vizuálně působivé příběhy, v nichž hlavní úlohu představuje, jak ostatně napovídá samotný titul, smrt v nejrůznějších podobách.

V souboru třinácti uhrančivých básní rozkrývá Karel Šiktanc meditativní prostor, v němž se zabývá lidským bytím, povahou, tím, co člověku přináší štěstí nebo co ho naopak ponižuje. Básník výsostnou řečí a jazykem (jak je u něho dobrým zvykem) vyzývá k obraně a renesanci lidství a humanity a k tomuto účelu vyzývá, nebo chcete-li doslova zaříkává nejen živé tvory a postavy (ryby, psy, soudce a především muže a ženy), ale i pocity, vlastnosti či nadpozemské bytosti. Zároveň lze tyto Šiktancovy texty považovat jak za kritickou úvahu nad soudobou společností, zvláště pak nad jejími etickými principy, nad lhostejností a bezohledností, tak i za pronikavé zamyšlení nad kontrastem života a smrti.

Kniha zahrnuje skladbu Pro pět ran blázna krále z roku 1978 a sbírku Sakramenty z let 1979–1980.

Sbírka elegicky laděných básní, v nichž se vzpomínky na válku a její tragédie mísí mezi motiv víry v člověka a mezi motivy smutku a neklidu nad divadlem světa.

Zvučné, snadno zapamatovatelné veršované bajky s výchovným záměrem naučit děti rozeznávat mezi dobrým a špatným, správným a nesprávným.

Nová kniha básníka a spisovatele knih pro mládež Karla Šiktance je "výmykem" z autorových sebraných spisů, specifickou bibliofilií, která obsahuje 700 veršovaných hádanek.