Výbor z veršů, jejichž společným tématem, jak v doslovu doznává pořadatel a básníkův obdivovatel, je básníkovo bytostné, rodové znamení - láska, láska snivá, láska tesklivá, láska naděje, láska za hrob, láska bez břehů. Verše jsou ze sbírek Samá láska, Svatební cesta, Poštovní holub, Jablko s klína, Ruce Venušiny, Zpíváno do rotačky, Jaro, sbohem, Koncert na ostrově, Šel malíř chudě do světa, Halleyova kometa, Odlévání zvonů. Výbor uspořádal a doslov Slovo nazbyt napsal Karel Šiktanc.
Básnická sbírka Karla Šiktance obsahuje básně, které vznikly po roce 2002. Součástí sbírky jsou fotografie Pavla Nešlehy z cyklů Kuks, Ojbín a Černý koridor (2000). "O vážných věcech se vsedě nemluvilo // Vstaň! / muži přicházeli ke stolu, / někde za nimi sto naze vymrštěných paží / světla //či šero jako teď // řeč vestoje / jak stará přísná slavnost."
Soubor prozaické poezie, který měl poprvé vyjít roku 1970. Z původní sazby, která byla vzhledem k nástupu normalizace rozmetána, se zachránilo pouze několik výtisků. Opožděného vydání se sbírka proto dočkala až roku 1996.
Výbor z předchozích sbírek. Doslov napsal Jiří Brabec.
Příležitostný tisk s názvem Běseň obsahuje grafické listy Jana Koblasy a expresivní báseň Karla Šiktance v grafické úpravě Zdeňka Zieglera. "Zavírám oči. / A v rozbitém jasu zubů a slin a skla / se ve mně pokousku jíkavě rozžíhá obšírné / mágum mé tmy..."
Výbor z poezie a reedice sbírky JAK SE TRHÁ SRDCE.
Nejnovější básnická sbírka klasika české poezie Karla Šiktance shrnuje pod příznačným názvem Ubírati se verše z let 2016–2018. S přibývajícími léty vyzařují klidnou moudrost a pokoru vůči světu a po okraj naplněnému životu. Vychází v době básníkových devadesátin. Na obálce a frontispisu byla použita reprodukce díla Adrieny Šimotové.
Biblický příběh Adama a Evy, ztvárněný moderním básnickým jazykem, dostává v autorově pojetí nadčasový charakter. Básník touto skladbou neilustruje klasický náboženský námět, ale základní a věčný vztah mezi mužem a ženou a stručným dialogem odhaluje jejich vnitřní svět.
Pátý svazek díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků obsahuje čtyři sbírky z let 1978-89. V těchto sbírkách, psaných během normalizačního období, podává autor většinou obraz zpustošeného světa a ztracené lidské důstojnosti. Často pracuje s krutými, nicméně působivými motivy, které se stávají mementem lidského skonu a smrti. Šiktanc je výsostným básníkem, pro něhož je charakteristický nezaměnitelný rukopis a bohatá slovní zásoba, navíc jeho poezie vyniká zvukovou působivostí, hláskovou instrumenatcí i rytmicky výrazným veršem.
