Veronika Halamová Books

Kniha představuje politické procesy jako jeden z nástrojů upevňování a legitimizace komunistického režimu v jeho zakladatelském období. Seznamuje čtenáře s politicko společenským a legislativním pozadím, na němž příprava a posléze realizace procesů probíhala. Popisuje, jakým způsobem komunistické orgány vyhledávaly nejen v řadách československého obyvatelstva budoucí obžalované. Jak je "připravovaly" na hlavní líčení i to, jak toto líčení probíhalo. Představuje existenční podmínky ve vyšetřovacích vazbách a nezapomíná ani na existenční podmínky rodin obětí. Nezanedbatelnou část věnuje úloze Státního soudu, prokurátorů, obhájců, "důkazů", veřejnosti i publicitě politických procesů tak, aby se neznalý čtenář přehledně seznámil s celým mechanismem jejich výroby a tím i pochopil jejich smysl. Text monografie je průběžně prokládán autentickými výpověďmi pamětníků ze strany obětí i iniciátorů politických procesů a zápisy ze soudních přelíčení. V závěru je doplněn přílohami obsahujícími plná znění nejdůležitějších zákonů, o něž se perzekuce opírala, a podobenky soudců a prokurátorů, podílejících se na politických procesech v uvedeném období.

Kniha představuje kulturu jako mocenský nástroj propagandy v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, který prvoplánově sloužil prosazování ideologických cílů komunistické strany. Jejím prostřednictvím komunisté upevňovali svou moc a tím utvářeli novou, socialistickou společnost. Vedle kultury a propagandy kniha představuje další prvky, které hrály důležitou roli v budování socialismu, zejména socialistický realismus jako oficiální uměleckou formu. Monografie je doplněna obrázky a textovými přílohami. Kniha vznikla za podpory ESF.

Kniha Člověk, jednání, společnost: sociologický přístup v Transkulturní komunikaci předkládá ucelený sociologický pohled na postavení jedince v sociokulturním prostoru. To posléze rozšiřuje o téma člověka jako aktéra v komunikaci. Obojí pak průběžně konfrontuje s hledisky sociální antropologie a sociální psychologie. Okrajově také zmiňuje historický vývoj světového i tuzemského sociologického myšlení, přičemž se zaměřuje zejména na jednání a teorie jednání tak, jak se postupně v dějinách sociologie uvažovaní tohoto tématu objevovalo.