Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.
Druhý svazek Knihovny rané křesťanské literatury se zaměřuje na Ježíšovy učedníky, kteří byli vysláni kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou zachyceny v apokryfních „skutkách“, které vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po křesťanském světě. Tento svazek obsahuje pět nejstarších apokryfních skutků, které se věnují působení apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje, Jana a Tomáše. Kromě Skutků Janových jsou příběhy zakončeny vyprávěním o mučednické smrti apoštolů, doprovázené zázraky. Literárně jsou skutky obtížně zařaditelné, neboť obsahují kázání, modlitby a motivy z helénistických milostných románů. Obsahují také hymnické pasáže, jako Píseň o perle a Ježíšův tanec s učedníky. Bizarnost textů podtrhují lidové prvky a humor, které se prolínají s liturgickými pasážemi. Apokryfní skutky nebyly přijaty do biblického kánonu, neboť obsahovaly myšlenky odchylné od církevního učení, jako gnostické spekulace a popírání Kristova vtělení. Jejich skutečný vliv však nebyl tak velký, jak se obávalo, a později se jejich misijní funkce změnila na funkci zábavnou, což vedlo k ubývání sporných teologických výkladů a nárůstu zázraků. Výbor rovněž obsahuje koptské Skutky Petra a dvanácti apoštolů a pseudepigrafní listy, včetně populárního Listu o neděli.
Na zadním přebalu této knihy se uvádí: Tato kniha představuje závěrečný účet bojů o rozhodující mosty na Rýně a základní četbu pro každého, kdo se snaží porozumět obratům ve vývoji druhé světové války...... ale především se jedná o výpovědi jednotlivých účastníků těchto bojů.
Publikace je zamýšlena jako jednoduché základní uvedení do staroslověnského jazyka, určené promárně pro studenty teologie a jiné zájemce neslavisty. Cvičný materiál je založen především na biblických textech. Připojená čítanka pak nabízí několik ukázek mimobiblických textů, které různým způsobem souvisejí s velkomoravským a českým prostředím.
Po celou druhou světovou válku vedla RAF dlouhou a trpkou bitvu proti německým ponorkám. Její posádky podnikly tisíce letů podél pobřeží Británie, nad Severním mořem, Biskajským zálivem, v okolí Islandu a nad Atlantikem. Kromě toho poskytovaly vzdušné krytí a prováděly protiponorkové hlídky jak východně, tak západně od Gibraltaru, podle západního pobřeží Afriky, okolo Azorských ostrovů, nad Středozemním mořem a dokonce i nad Indickým oceánem Tato kniha uvádí seznam všech zničených nebo vážně poškozených ponorek, který doplňují popisy soubojů, k nimž došlo mezi letouny a ponorkami. Zároveň uvádí podrobnosti o letadle a jeho posádce, která se akce zúčastnila
Kniha nese podtitul: Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem.
Práce se zabývá šesti novozákonními překlady, jež spatřily světlo světa v období mezi rokem 1900 a zahájením prací na Českém ekumenickém překladu (1961). Jmenovitě překlady Jana Ladislava Sýkory, Jana Hejčla, Rudolfa Cola, Františka Žilky, Pavla Vladimíra Škrabala a Ondřeje Maria Petrů. Kniha se zaměřuje na představení osobitosti při zvládání úkolu i k nastínění úskalí, jimiž jednotlivé překlady v dobovém nastavení procházely. Vždy je uveden kontext, do něhož překlad vstupoval, následuje výčet vydání, soupis spolupracovníků a recenzentů. Nechybí příklady ke vzájemnému porovnání.
Cvičebnice má sloužit zejména studentům teologie, kteří si mají osvojit tzv. obecnou řečtinu (koiné), jež je předpokladem pro studium Nového zákona. Cvičebnice je koncipována tak, aby si student na biblické látce postupně osvojil základy řecké gramatiky. Většina cvičných vět byla vybrána z Nového zákona, menšina ukázek pochází z oblasti tzv. Septuaginty (řecký překlad SZ spisů).
Podtitul: Překladatelské dílo Františka Novotného z Luže
V roce 2018 uběhlo 250 let od narození pozapomenutého českého obrozence Františka Novotného z Luže (1768–1826), činorodého kněze, historika a filologa, který spolupracoval s předními osobnostmi českého národního obrození, včetně J. Dobrovského a J. Jungmanna. Cílem této knížky je představit Novotného jako originálního překladatele biblického textu, snažícího se obohatit nejvyšší styl tvořící se novodobé spisovné češtiny. Jako ukázka z jeho díla je předložena vědecká edice přetlumočení Janova evangelia. Edici doprovází blok úvodních studií, věnovaných kontextu Novotného díla, jeho jazykovým postupům a pravopisné stránce textu.
