Jaroslav Ziegler se narodil v roce 1886 v Černovicích, zemřel v roce 1974 v Čejkově u Nového Rychnova. Více než půl století spolupracoval s pelhřimovským muzeem na obrazových rekonstrukcích historické zástavby Pelhřimova. Jeho životní osudy však zdaleka nejsou spojeny jen s Pelhřimovskem. Textová část knihy je věnována jak životu Jaroslava Zieglera, tak rozboru jeho díla. Odborný komentář se opírá o množství pramenných citací i obrazovou dokumentaci. Následuje obsáhlý obrazový katalog se soupisem všech v současnosti známých Zieglerových děl. Knihu uzavírá resumé v německém a anglickém jazyce s odkazy na obrazový katalog.
Kniha pojednává o životech čtrnácti "obyčejných" mladých pražských žen, které dosáhly zletilosti v době "sametové revoluce" v roce 1989. Sestává z rozhovorů s těmito ženami, z teoreticko-metodologické části a závěrečného shrnutí.
Ženy, s nimiž byly vedeny rozhovory, mají stejné středoškolské (zdravotnické) vzdělání, v průběhu let od ukončení školy ovšem získaly rozdílné pracovní, manželské i mateřské zkušenosti. Rozhovory s nimi se týkaly mužské a ženské role, a to jak v původních rodinách, tak v rodinách, které samy založily, dále jejich názorů na mateřství, rodičovství a rodinný život, na úlohu babiček v jejich životě, hodnocení vlastního vzdělání, povolání zdravotní sestry obecně a jejich konkrétních zkušeností ze zaměstnání, životních plánů a "sametové revoluce". Tématem rozhovorů byly mimo jiné i jejich názory na reformu zdravotnictví a změny probíhající v něm po roce 1989.
Metodologická část knihy vysvětluje postupy kvalitativního feministického výzkumu, teoretická část pak nastiňuje společenský kontext, který poznamenal životy těchto mladých žen.
V závěru jsou poznatky z rozhovorů shrnuty a komentovány v širších souvislostech analýzy dědictví komunismu a postupu postkomunistické transformace. Kniha je určena těm, kteří se zajímají o postavení žen, o kvalitativní feministické výzkumy, ale i zájemcům o problematiku zdravotnictví, zvláště pak o povolání zdravotní sestry.
Vydání 1.
Římskokatolický hřbitov v Nové Cerekvi se již mnoho let nevyužívá a v dohledné budoucnosti se bude jednat o jeho definitivním zrušení. Publikace „V upomínku padlému synu“ přibližuje historii a vývoj tohoto místa společně s konkrétními příběhy významných rodin a osobností, vzpomínaných vojáků z první světové války a nejasných rodinných vztahů. Hřbitov také zachycuje vývoj funerálního umění od počátku 19. století do současnosti. Cílem práce je dokumentace současného stavu tohoto hřbitova, evidence a popis dochovaných hrobů.