Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.
Jaromír Hrubý Books






Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů“. Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada fi
A novel in four parts and an epilogue. Translated with an introduction and notes by David Mcduff
Memoirs from the house of the dead
- 366 pages
- 13 hours of reading
In this almost documentary account of his own experiences of penal servitude in Siberia, Dostoevsky describes the physical and mental suffering of the convicts, the squalor and the degradation, in relentless detail. The inticate procedure whereby the men strip for the bath without removing their ten-pound leg-fetters is an extraordinary tour de force, compared by Turgenev to passages from Dante's Inferno. Terror and resignation - the rampages of a pyschopath, the brief serence interlude of Christmas Day - are evoked by Dostoevsky, writing several years after his release, with a strikingly uncharacteristic detachment. For this reason, House of the Dead is certainly the least Dostoevskian of his works, yet, paradoxically, it ranks among his great masterpieces.
Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského
Svazek 3. Bratři Karamazovi
Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského 5
Bratři Karamazovi. Díl III.
Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.
Matice lidu ; roč. 12., na rok 1878, č. 6, (běžné č. 72).
Spisy Fedora Michaloviče Dostojevského. Svazek 5
Bratři Karamazovi
Edice Ruská knihovna; Spisy Ivana Sergejeviče Turgeněva, sv. 4
Svazek obsahuje dva Turgeněvovy romány (V předvečer, 1860; Šlechtické hnízdo, 1859) a jednu novelu (První láska, 1860).
Životní příběh šlechtického synka, který přišel z venkova do Petrohradu, kde vystřízlivěl z romantických ideálů a snů, stal se chladným praktikem, udělal kariéru a výhodně se oženil.
Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů
- 142 pages
- 5 hours of reading
Třetí - aktualizované vydání. Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů patří k nejnáročnějším kategoriím. Klade vysoké nároky na projektování, montáž a provoz, včetně údržby a revizí. Elektrotechnici musí mít rozsáhlé teoretické znalosti a praktické zkušenosti nejen v elektrotechnice, ale také v chemii a fyzice. Tato příručka, vytvořená předními odborníky, je komplexním průvodcem touto problematikou. Oblast určení nebezpečných prostor a požadavků na nevýbušná zařízení se neustále mění, ovlivněná novými technickými poznatky a legislativou. Třetí vydání je aktualizováno podle předpisů a norem platných od roku 2012. Obsahuje rady k zařazování nebezpečných prostor, včetně praktických návodů pro určování zón s nebezpečím výbuchu. Obecná část popisuje vlastnosti hořlavých látek a jejich vztah k ochraně před výbuchem, doplněná praktickými příklady a výpočty. Další část se zaměřuje na nové požadavky týkající se konstrukce a označování elektrických zařízení. Následují požadavky pro instalaci ochranných systémů a zásady pro revize a údržbu. Nově je zahrnuta kapitola o požadavcích na zařízení pro výbušinářské provozy. Závěrečná část shrnuje změny v certifikačních postupech v souladu s evropskou legislativou a systémem IECEx. Příručka obsahuje praktické tabulky s technicko-bezpečnostními parametry a kontrolní otázky s odpověďmi. Je určena projektantům, montážním firmám, revizním technikům a
Zločin a trest II.
Spisy Fedora Michajloviče Dostojevského VIII.




























