Toto je kniha o dějinách vesmíru v uplynulých osmnácti miliardách let. O tom jakými proměnami procházela hmota od „velkého třesku“ – nejvzdálenějšího časového bodu, k němuž dnes dohlédneme, jak vznikaly, pohybují se a mění galaxie, hvězdy v nich i naše Slunce se svými planetami, i kam snad spěje další vývoj. Druhé vydání s dodatky o nejnovějších objevech a teoriích.
...jak to všechno ve vesmíru začalo? O tom pojednává tato kniha, napsaná podle stejnojmenného televizního seriálu. Skvěle ilustrována Kájou Saudkem.
Jsme sami?: O důsledcích případného objevu mimozemského života
Vesmír, jaký je aneb Současná kosmologie (téměř) pro každého. Tato kniha známého odborníka přístupnou formou přibližuje poslední výsledky výzkumu vesmíru.
Kniha je určena širokému okruhu čtenářů zajímajících se o vesmír a místo naší planety i člověka v něm. Volně navazuje na autorovu knihu Vesmír je náš svět.
Známý popularizátor astronomie, přední znalec a kosmonautiky a zkušená novinářka se v neobvyklém trialogu zamýšlejí nad možnostmi a pravděpodobností života na jiných planetách.
Poznatky o Zemi, k nimž dospěli přírodovědci a astronomové minulosti i současnosti.
Publikace pod titulem SVĚT VĚDY A VÍRY s předmluvou ThDr. Oty Mádra shrnuje tři autorizované přednášky přednesené na počátku devadesátých let. Kromě dvou již publikovaných přednášek Velký třesk a bible a Věda, víra, vesmír obsahuje publikace i třetí pod názvem Věda a víra. Text je doplněn řadou obrázků, stručnými poznámkami o autorech a souhrnem publikací Jiřího Grygara. Na více než 100 stranách nás autor provádí historií i současností vztahů vědy a víry. Kromě toho jsou v publikaci obsaženy odpovědi na nejčastější kladené otázky.
Publikace vznikla přepisem a následnou autorizací přednášky proslovené 6. 11. 1999 v Úpici.
Zdeněk Kopal (1914–1993), významný astronom, přispěl k výzkumu dvojhvězd a topografii Měsíce, což bylo klíčové pro projekt Apollo. V létě 1948 se vydal z Cambridge na západní pobřeží USA, aby se zúčastnil otevření největšího zrcadlového dalekohledu na Mount Palomar. Po návratu napsal pro rodiče v Československu vzpomínky na tuto cestu, které nazval Zdeňka Kopala z Litomyšle příhodové. Text zachycuje jeho zážitky z cesty k Tichému oceánu, kde popisuje, co viděl, zažil, jedl a pil, a jak se šťastně vrátil domů. Název vzpomínek odráží jeho vazbu na rodnou Litomyšl, kterou opustil v devíti letech, a vzdává hold litomyšlskému cestovateli Martinovi Kabátníkovi. Kopal srovnává místa, která navštívil, s těmi ve své vlasti, a jeho vyprávění je živé a barvité, ukazující jeho radost ze života a dobrého jídla a pití. Jako vědec byl systematický a kritický, ale dokázal se silně ztotožnit s hrdiny příběhů, které měl rád, jako byli katoličtí misionáři. Text je doplněn čtyřiceti fotografiemi, mapkami a dalšími dokumenty, které obohacují jeho vzpomínky. Edici připravili Milan Skřivánek a Martin Boštík, doslov napsal Jiří Grygar.