Explore the latest books of this year!
Bookbot

Rudolf Červenka

    The great gatsby
    Hiroshima
    The Prince
    Karel Hofman
    Jak chutná moc
    Hovory k sobě
    • Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Text překladu i ediční poznámka jsou převzaty z vyd. v nakl. Svoboda z r. 1969.

      Hovory k sobě
    • V politickém románu Jak chutná moc vypráví autor příběh státníka, socialistického státníka, jehož životní cestu přehlíží v den slavnostního pohřbu státníkův přítel, oficiální fotograf. V průběhu ceremoniálu si klade jedinou otázku: Co způsobilo, že se tenhle »velký mrtvý« dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planoucího bojovníka v charakterovou trosku, v odosobněný sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí, svou mocí? Vášnivě horečně napsaná kniha, líčící nesmírně drastické epizody z let minulých, vyšla poprvé v roce 1967. A přesto je dnes znovu až děsivě aktuální…... celý text

      Jak chutná moc
    • Biografie Karla Hofmana Československý malíř Karel Hofman vystavuje v Bologni galerii Sagittario krajiny a fantazie, které  jsou zcela naplněny vůni střední Evropy a na nich je patrný vliv expresionismu .Jde především o obrazy jež vyvěrají z lidových tradic z nichž čerpal též Marc Chagall Zde lyrismus některých velkých obrazů venkova svou vůni zdůrazňující proměny ročních období tlumočených působívě tichou  hrou  barevných skvrn tu zase tichý vkus obrazu fantazie vkus který není naivním uměním , ale má společnou malířskou  kulturu již jsou neseny jeho krajiny Tato kultura a světelnost jeho obrazů nám vysvětluje jeho pobyt v Itálii. V ní jakoby zaznívaly vzpomínky na jas římského nebe. 43 černobilých a 19 barevných reprodukčních ďila Karla Hofmana. Cizojazyčná kniha,Čeština, němčina,angličtina,ruština, francouzština

      Karel Hofman
    • Based on Machiavelli's own first-hand experience as an emissary of the Florentine Republic to the courts of Europe, 'The Prince' analyses the usually violent ways by which men seize, retain and lose political power.

      The Prince
    • Hiroshima

      • 152 pages
      • 6 hours of reading
      4.0(75049)Add rating

      On August 6, 1945, Hiroshima was destroyed by the first atom bomb ever dropped on a city. This book, John Hersey's journalistic masterpiece, tells what happened on that day. Told through the memories of survivors, this timeless, powerful and compassionate document has become a classic "that stirs the conscience of humanity" (The New York Times).

      Hiroshima
    • The great gatsby

      • 254 pages
      • 9 hours of reading
      3.9(32965)Add rating

      Englische Literatur in Reclams Roter Reihe: das ist der englische Originaltext – mit Worterklärungen am Fuß jeder Seite, Nachwort und Literaturhinweisen. Fitzgerald war der literarische Wortführer des „Jazz Age“. Er hat das glitzernde New York der Zwischenkriegsjahre, das sich für die Rhythmen von Duke Ellington und Louis Armstrong begeisterte, eingefangen, ohne die Frage auszublenden, ob dieser Glanz trügerisch sei. Seine Helden, kaum verhüllte Selbstporträts, strotzen nur so vor Selbstbewusstsein und leiden zugleich an ihrem Ausbeuten der eigenen Seele. Englische Lektüre: Niveau B2 - C1 (GER)

      The great gatsby
    • “Le Grand Meaulnes” is the only novel published by Alain-Fournier in 1913 when he was twenty-seven years old. A year later he was killed in the First World War. It tells the story of the arrival of a young Augustin Meaulnes at a village school in Sainte-Agathe in France. He boards with the head-master’s family, and the narrator of the book is the head-master’s son, François Seurel. It is a portrayal of adolescence when the imagination of childhood begins to embrace the realities of the adult world. What happens belongs to the two spheres, and is told here years later by François. Into it he pours his nostalgia for what is gone, regret for what was lost, and his memories of his fellow student and companion, Augustin Meaulnes, and the beautiful Yvonne de Galais. In this unique translation Jennifer Hashmi has adhered to the narrative poetic style of the original, and has respected Alain-Fournier’s frequent use of the ellipse which hints at more than he can say, and allows readers to intuit the rest. Thus the mysterious haunting quality of the novel is preserved. Students should find this translation most helpful in in that it carries with it not only the meaning of the text but also the atmosphere and emotion of the original work. However, whether student or not, this is a novel which has captivated readers for nearly a century as it presents the apparently everyday world through the eyes of François the dreamer, and Meaulnes the adventurer, both seeking the ultimate happiness they believe is waiting for all who dare. Cover Image “Le Grand Meaulnes était myope” by francis ledoux under Creative Commons License.

      El gran Meaulnes
    • Otevřený deník

      • 176 pages
      • 7 hours of reading

      Autor, smýšlením venkovan, hledá právo měst na existenci, odhaluje zástěrku „nezištné“ solidarity zahraničních spojenců, porovnává kvality generálů naší současnosti a minulosti, odmítá slova, jimiž se nám cizí síly snaží vnutit pokřivené vidění světa, na prstech sčítá poslance a senátory obdařené morálkou, svědomím a zodpovědností. Vzníceně reaguje na úslužný voluntarismus dnešní žurnalistiky, tvrdí, že bez poctivého úsilí o pravdu společnost upadne, protože pouze pravda přináší příslib budoucnosti, opakovaně se dovolává autority TGM a píše naivní dopisy současnému prezidentovi – které, jak uhodnete, zůstávají bez odpovědi. Pochybuje, že „v lásce a ve válce je dovoleno všechno“, tíží ho, že „v lodním boku je díra jako hrom a dovnitř se valí voda“, a tak se ptá Odkud jdeme, kde jsme a kam bychom měli mířit. Prohlašuje: Potřebujeme změnu, pomozme jí! a zachází tak daleko, že předestírá body stručného politického programu. Ve vření událostí se střelka kompasu ztrácí. Platí stále siločáry světa, který budovali naši úctyhodní předkové? Je něco, v čem jsme lepší než oni, anebo si hovíme na dně díry, do níž se propadla naše zodpovědnost a důvěra v budoucnost? Mají nás dnešní dramata spravedlivě smést z povrchu Země, anebo se snad opravdu blížíme k vyššímu stupni společenské existence bez sporů, násilí a válek? Pokud ano, nebude to Pyrrhovo vítězství?

      Otevřený deník