Dušan Tomášek Book order

Konec 2. světové války v Evropě v květnu 1945 znamenal složité období přeměny tzv. Protektorátu Čechy a Morava, „samostatného“ Slovenského štátu, pohraničí uloupeného Německem i Maďarskem a bez Podkarpatské Rusi, kterou si zabral SSSR, v jednotnou republiku v předválečné podobě. To byl také hlavní úkol nové vlády, složené převážně z emigrantů a jmenované ještě v průběhu bojů v Košicích. Byl to úkol, jaký neměl žádný jiný evropský kabinet. Jak se s ním československá vláda vyrovnala po svém návratu do Prahy, jak řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé, jaké protichůdné tlaky působily v zemi, do které se vraceli lidé vyhnaní válkou z domů…? Nejen odpovědi na tyto otázky nalezne čtenář v nové knize renomovaného autora literatury faktu.

Příběh za druhé světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od Stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili! Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Tři králové Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení se svým vrchním velitelem prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj se svým protivníkem K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl, že tam už je generálů dost. Teprve v den výměny protektora Heydrichem koncem září 1941 byl zatčen a německým tribunálem složeným z gestapáků „odsouzen“ k smrti. Zemřel jako hrdina. Odmítl šátek přes oči a díval se upřeně na své vrahy.

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po „řádně vyhlášené“ první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české. Poražené Uhersko se však nechtělo po staletí okupovaných „Horních Uher“ vzdát. Boje tam trvaly od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920. Na jaře 1919 se jich zúčastnila i maďarská Rudá armáda a československé legie. Nakonec museli bolševici ustoupit… Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Byly použity lehké i těžké zbraně, pancéřové vlaky, letadla. A přesto o této válce málokdo u nás ví. Nedávný režim na ni vyhlásil embargo. Důvod? Čs. dobrovolníci přece bojovali proti bolševikům. A to byl smrtelný hřích! Kniha Dušana Tomáška tedy pojednává o jedné z „třináctých komnat“ minulého režimu. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailonky hlavních aktérů atd. a seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Unést válečnou loď? V době míru je to představa více než nereálná. Ale unést ji uprostřed války – nikoli zajmout nebo potopit, nýbrž unést – to je představa přímo absurdní. A přesto vám autor Dušan Tomášek nabízí knihu, která o skutečném únosu válečné lodě podrobně pojednává. A samozřejmě i o jeho okolnostech. Došlo k němu 5. října 1917 na Jadranu. Sedmi únoscům, z nichž dva byli Češi, se podařilo překvapit trojnásobnou přesilu německých a maďarských členů posádky, zneškodnit je bez prolití kapky krve, přeplout s lodí přes Jaderské moře a odevzdat ji s plnou výzbrojí a zajatci včetně kapitána protivníkům Rakousko-Uherska v italské Anconě. Tento čin, v novodobých dějinách válek dodnes ojedinělý, popisuje tato kniha. Na pozadí dramatického únosu pojednává nejen o jadranských námořních bitvách, ale i o vývoji války na dalších mořích, frontách či v zázemí. Bohatá dokumentace je zpracována živým stylem literatury faktu. V knize nejdete téměř 70 dobových fotografií, mapky, seznamy všech typů tehdejších válečných lodí s podrobnými údaji, tabulky i přehledy potopených plavidel, počty mobilizovaných i padlých, názvy různých typů lodí, na 40 schematických nákresů plavidel devíti válčících států s technickými a dalšími údaji, vysvětlivky námořních pojmů i další zajímavosti. A také budete prožívat zapomenuté osudy lidí, kteří pro osvobození své země riskovali životy.

Zkušení autoři literatury faktu ve své knize podrobně líčí život člověka, který pod patronací Hitlera a Heydricha usiloval o likvidaci českého národa a začal ji postupně uskutečňovat. Sledují nejen Frankův politický vývoj, ale i jeho soukromý život, a konfrontují ho mimo jiné i s horoskopem, který si na začátku své kariéry dal vypracovat. Podrobně vyvracejí Frankovy poválečné výmluvy o jeho neúčasti na vyvraždění a vypálení Lidic, konfrontují všechna pro i proti. Líčí také jeho neúspěch jako velitele vojenské operace proti partyzánům, stejně jako potyčku s řidičem auta, který údajně nedal Frankovu vozu přednost. Popisují jeho spory s politickými oponenty uvnitř nacistické strany i poslední Frankovo setkání s Hitlerem v rozbombardovaném Berlíně. Odhalují také lži z knihy Frankova bratra, nedávno znovu vydané v Německu. Kniha je zároveň historií tzv. protektorátu Čechy a Morava.... celý text

Příběh zasazený do historického rámce heydrichiády vypráví o muži, který unikl osudu ostatních obětí stanného práva tím, že předstíral duševní chorobu.

Příběh devatenáctiletého Bořka, který byl totálně nasazen v lednu 1944 na práci do rakouského Grazu.

Výklad konfrontuje politické aktivity protektorátní vlády z let 1942 až 1945 s průběhem poválečného procesu. Literatura faktu mapuje nejen životní směřování či kolaborační politiku jednotlivých členů vlády, ale i okolnosti a zákulisí soudního procesu.

Byla to ojedinělost tragická. Jako jediný ministerský předseda zemí okupovaných nacistickým Německem byl generál Alois Eliáš postaven před popravčí četu. Přivezli ho k večeru 19. června 1942 na střelnici v Praze-Kobylisích. Den po dobytí kostela v Resslově ulici, kde padlo v nerovném boji sedm parašutistů. Eliáš se s nimi nikdy nesetkal. Jeho úsilí bylo ale s jejich posláním totožné. Jen způsob boje byl odlišný… Nyní stojí nespoután, s očima nezavázanýma. Navenek mužně, klidně. Potvrdí to později svědci exekuce. Ale to on už nebude žít. Těsně před rozkazem k palbě snímá klobouk a odhazuje ho. Nikoli do dáli, ale jen k východnímu náspu, kde stojí pražský gestapák Fuchs a velitel pankrácké věznice Soppa. Chtěl asi umřít prostovlasý.