Václav Pinkava, writing under the pseudonym Jan Křesadlo, was a polymath and polyglot. After emigrating to Britain following the 1968 invasion, he pursued a career in clinical psychology before dedicating himself full-time to prose and poetry writing. His work is characterized by an original perspective and a deep contemplation of the human experience. Křesadlo left an indelible mark on literature with his unique style and intellectual contributions.
Set in 1950s Czechoslovakia, GraveLarks is a triumphant intellectual thriller navigating the fragile ambiguity between sado-machism, black humor, political satire, murder and hope. With black & white illustrations.
Variace na cizí themata. Román Rusticalia, který vychází z autorovy pozůstalosti zcela poprvé, se tváří jako parodie na staré české venkovské romány, ale ještě více je dramatickým a zároveň ironicky satirickým vyprávěním o podobách lidské erotiky, o rodové nenávisti, o zločinu a trestu. Spisovatel Josef Škvorecký k uvedení knihy Rusticalia napsal: „Pro naše exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. v Torontu byl Jan Křesadlo největší literární objev celé naší dvacetileté existence. Jako každý velký autor samozřejmě leckde narazil. Tento patrně poslední polyhistor české literatury, prozaik, básník, muzikant, zpěvák a učenec psal bezprecedentní prózu i poezii. Nevím, jak literární kritika v ČR – pokud se tam svého řemesla ještě zuby nehty drží – přijme knihu Rusticalia. Ale Jan Křesadlo se do české literatury dostal, protože tam patří.“
Románový triptych
Románový triptych. Trojromán Obětina má už v české literatuře 20. století nezanedbatelné místo. První část nazvaná Fialový anachoréta je parodií na svatoplukočechovskou epickou báseň, psaná „kvůli úspoře papíru“ do řádků. Třetí román Pangerach je v hlavním ději zakomponován jako cosi „novicovi ku přečtení“ od již zavedeného autora Ronalda Jakeše.V této knize je ještě idylická pohádková vsuvka, balada, psaná též blankversem. Kniha je řemeslně mistrná, strukturou postmoderní, moralistní, velmi čtivá, arci-křesadlovská. [ Zdroj: Web obalkyknih.cz ]
Eskapáda na způsob science fiction. Hrdinou je kynantropus, intelektualizovaný pes Girgal, který se ocitne na planetě obývané alkouny, tvory podobnými pozemským tučňákům. Jsme svědky vývoje alkounské civilizace (která je karikaturou lidské) od teokratického státu přes proletářskou revoluci a diktatura až k demokracii. -- zdroj: www.legie.info --
Astronautilía, é, hé Mikroodysseía hé kosmiké – Hvězdoplavba, aneb, Malá kosmická odysea. Je to epická báseň, čítající 6575 veršů hexametrem v homérské starořečtině, s paralelním českým překladem v přízvučném hexametru, postmoderní science-fiction příběh, který vychází z filosofického postulátu kvantové fyziky, že aby něco existovalo, musí být pozorováno. Hlavním pozorovatelem jsoucna se ukáže být jistá ovce. Zničení ovce by znamenalo konec všeho. Ovci, jež sleduje vesmír unese zloduch, pronásledován jakousi jednotkou rychlého nasazení, jejíž kapitán se jmenuje Udeis, (= nikdo, po vzoru kapitána Nema). (zdroj Wiki) Překlad z řeckého originálu neznámého autora Jan Křesadlo Angl. předmluva Wallace McLeod Souběžný starořec. a čes. text.
Autor čtenáře přivádí na planetu Geomimu, do země, v níž vládne jakési totalitní zřízení, a zároveň příběh rozehrává ve dvou dalších rovinách (jednu tvoří obsah knihy čtené jednou z postav, druhou text knihy psané jinou postavou). Předem však upozorňuje na to, že i když je řeč o jiné planetě, ve skutečnosti jde o Zemi. Autorovo suverénní střídání různých stylů vyprávění a fabulační rafinovanost z knihy činí pozoruhodné dílo.... celý text
Básník, prozaik, překladatel, matematický logik, publicista, ilustrátor a hudební skladatel Jan Křesadlo byl coby občan PhDr. Václav Pinkava, CSc. (1926-1995). V přítomné knize, která popularizujícím způsobem pojednává o základech psychologie, propojil svou profesní erudici se stylistickou obratností. Obě stránky kritika oceňovala již v r. 1969 při vydání odborné publikace Organismy jako automaty. V souvislosti s autorovou beletristickou tvorbou (Mrchopěvci, Fuga trium, Girgal, Zámecký pán aneb Antikuro, Obětina, Slepá bohyně, Hvězdoplavba, Dům ad.) podtrhávala jeho námětovou originalitu, nespoutanost bohaté fantazie, spontánní vypravěčství střídající komickou, často mystifikační polohu s ironií přecházející do sžíravé satiry, a především všudypřítomný břitký intelekt. V Průvodci, kterého Křesadlo psal a nedopsal v posledních měsících před smrtí, chtěl svému čtenáři pomoci přístupnou formou utřídit poznatky spojené s vědou o „duši“, v níž se dnes navzájem střetávají „zcela odporující si názory“ a vládne „výkladová libovůle“. Křesadlo přitom zastával názor, že i když psychologie není vědou jako „fyzika nebo chemie“, „existuje v ní již dlouho jakési nesporné racionální jádro či soubor solidních poznatků — třeba fakta z psychologie vnímání, v psychiatrii pak tradiční diagnostické kategorie kraepelinovské školy“, které však potřebují fundovaného vykladače a jeho ochranu před zjednodušováním a zkreslováním. A tím on bezesporu byl.
Román o lékaři ze zapadlé vísky v českém pohraničí padesátých let je politickou satirou na tehdejší místní poměry. Všední život lékaře, který je neoddělitelný od místních společenských poměrů, kde vesnici a její okolí ovládá místní komunistický funkcionář, alkoholik s mocenskými sklony a komplexem zneuznaného umělce. Tento předseda zřídí kravín z barokního zámečku a do něj ještě posadí negramotného baču. Doktor se snaží zabránit zkáze umělecké památky.
Kniha je rozdělena do dvou částí: Zasvěcené svátky - pseudopoezie z let 50. a 60. a Vertikální spílání, obsahuje delší skladbu, v níž autor uplatňuje poezii pouze mírně rytmizovanou, zbavenou všech konvencí. Hlavním tématem zůstává lidská přizpůsobivost a ohebnost v době, v níž se nemění charakter, ale pouze stranická příslušnost.
Vara guru, v sanskrtu "pravý duchovní učitel", mistr sekty, se usadil v lesovně u lesmistra, obráceného na jeho víru. Mnoha pozorovatelům se zdá, že vara guru je blázen, obklopený podvodníky, jenže když ony se kolem něho dějí těžko vysvětlitelné a vskutku nadpřirozené věci...
S notnou nadsázkou, sarkasmem i hravostí vypráví autor fantastický příběh z nedávné minulosti. Svůj fraškovitý příběh zasadil výrazý český prozaik, tvořící v britském exilu, do prostředí pražské Malé Strany v době reálného socialismu. Kniha je osobitou poctou klasikům českého humoru Jaroslavu Žákovi a Vlastimilu Radovi a jejich fantaskním, inteligentně hravým i kousavě ironickým feériím, které svou kulisu a inspiraci rovněž často nacházely v atmosféře staré Prahy.... celý text
Tento šťavnatý thriller metafyzických rozměrů by se dal považovat za Křesadlovo nejodvážnější dílo, nejen v tom smyslu, že text je prošpikován oplzlostmi (v osobité glagolici, kterou lze číst jen vědomě a záměrně) ale i v tom smyslu, že nosnou fabulí o mravnostních protikladech názorně dokresluje nerovný souboj mezi literaturou a pornografií.
Soubor povídek odehrávajících se v různých dobách a na různých místech, spojujícím prvkem všech jsou nejrůznější sexuální deviace, kterými jsou postiženi jednotliví hlavní protagonisté. Toto rozšířené vydání Slepé bohyně je první knižní. Oproti prvnímu vydání u nás z roku 1991 (sešitový Bestseller č. 6, nakladatelství Art-servis v Praze) je rozšířeno o tři texty - povídku Blevor, Travestii a nepublikovaný Ostrov doktora Morouse.
Dvanáct bajek časoměrným volným veršem, ilustrováno, plus na protipól anglický překlad v pentametru: Tučňáci a Albatros / Obluda, lev, parasit a zvířata / Hovnivár a slon / Tři kratší bajky lidového původu / Hrabáč kapský a Kavka / Kůň a Rejsek / Rejsek a Sova / Volavka a Axolotl / Člověk a pavián / Člověk a štěničák
Novella - polemika s nedokončeným románem Karla Čapka, Život a dílo skladatele Foltýna.
Dosud nevydané povídky osobitého autora se odehrávají v dusivé atmosféře padesátých let.
Z nesmírně plodného tvůrčího kadlubu prozaika Jana Křesadla (1926–1995) se ještě sedm let po autorově smrti vynořuje další satirický román. Křesadlo, známý svým pohledem na svět, si tentokrát vzal na mušku kolegy spisovatele. Nebál se zkarikovat ani sám sebe a své ambice spisovatelského nováčka, který se snaží dostat na Parnas. Hlavní postavou je spisovatelský stařec na penzi, Homér Křídlo, který se domnívá, že je laureátem ceny Ervína Topolského. Pomocí svého biokybernetického psa Hirhuly se dostává na zemědělskou družici-kravín, kde beztížný stav blahodárně působí na dojnice. I zde však zůstává outsiderem, šťastný, že je obklopen skutečnými velikány písemnictví. Román byl původně zaslán do nakladatelství 68 Publishers před pádem železné opony. Důvody, proč nebyl vydán dříve, zůstávají nejasné. Křesadlo, známý svou láskou k pravdě, se však nevyznačoval diplomatickými schopnostmi a jeho satira na český literární establishment si nebere servítky.
Novelu Dům napsal Jan Křesadlo na jaře roku 1993 a opatřil ji podtitulem "mravoučná bajka". Motivem mu byly dojmy z častých návštěv milované vlasti, jejíž aktuální poměry v něm vyvolávaly totální znechucení. Ve strhujícím vyprávění plném postav (z nichž mnohé poznáváme) s groteskně zvířecími atributy o "domu", který mají stále v pařátech "staré struktury", srší sarkasmem a nešetří opravdu nikoho. // 240 stran, brož., 145 x 205 mm, rok vyd. 1998.
Na jinou planetu je posazen jinak téměř nefantastický román.
Snové minipříběhy z pera osobitého exilového autora. Soubor obsahuje dvacet již vydaných minipovídek a navíc nově jednadvacátou z literární pozůstalosti autora. Texty spojují snové náměty s fantaskními až bizarními, zahrnujícími pohádkové proměny, dobrodružné motivy i transcendentální témata. Uplatňuje se tu Křesadlův typický poetický styl i smysl pro propojování vysokého s nízkým.... celý text
