Veliká noc
- 72 pages
- 3 hours of reading
Sbírka básní profesora UK , obsáhlý komentář Jaromíra Hořce.







Sbírka básní profesora UK , obsáhlý komentář Jaromíra Hořce.
Historie odcizení a snu. Novou ediční řadu Velké postavy českých dějin symbolicky otevírá dílo velkého českého dějepisce z řad Pekařových žáků – Zdeňka Kalisty, jež by svou úrovní i stylistickým mistrovstvím mělo předznamenávat práce následující. Je to dosud nevydaná esejisticky psaná studie o velkém českém kondotiérovi, jenž tak podstatně zasáhl do dějin třicetileté války a jehož závratný vzestup a pád poutá umělce i historiky po staletí – uveďme alespoň Friedricha Schillera. Zdeněk Kalista tento rukopis připravil pro Severočeské nakladatelství v Ústí nad Labem, kde dílo mělo na počátku 70. let vyjít, ale probíhající normalizace způsobila, že již k vydání nedošlo.
Monografie věnovaná významné osobonosti barokní spirituality. Jméno Marie Elekty nám samo o sobě nic neříká. Nepatřila prostě k významným osobnostem, o kterých se mluví dlouhá staletí. A nás od ní děli několik set let, přesněji řečeno tolik jako od doby "temna", urpostřed kterého žila. Celá kniha našeho předního znalce barokní doby je mnohem více než obyčejným životopisem. Velice systematicky začleňuje naše dějiny do celého proudu evropských duchovních i politických dějin a jasně sleduje nit vedoucí od Terezie Veliké k její následovnici, zakladatelce pražského Karmelu a jeho první převorce.
Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností. Kalista jemným, detailním a klidným stylem podal portréty básníků a spisovatelů ze začátku dvacátých let, jež sám dobře poznal, aby dospěl k jedinečným nadčasově platným portrétům těchto významných osobností, ale i k živému obrazu doby, v níž žily. První vydání představilo pouze osobnosti levicového zaměření (Josefa Horu, Jiřího Weila, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla, Františka Halase a řadu dalších), jak v tu chvíli ani jinak nebylo možné. V sedmdesátých letech se Kalista rozhodl knihu rozšířit o kapitoly další, představující mezi jinými Josefa Pekaře, Viktora Dyka, Rudolfa Medka, Josefa Knapa, Jana Zahradníčka, Františka Křelinu a další. Jde rozsahem o více než polovinu knihy, dodnes z valné části zcela neznámou. Současné vydání spojuje obě části Tváří ve stínu v jeden celek, jak jej autor zamýšlel. Jde o jedinečný sled portrétů, který ve své úplnosti patří ke klíčovým svazkům české memoárové esejistiky dvacátého století.
První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty. Aby tento význam vynikl, vyšel druhý svazek Kalistovy knihy před prvním.
Studie o významné osobnosti českých církevních a kulturních dějin je současně širším obrazem myšlenkového světa společnosti.
Druhý svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900–1982) Po proudu života (2) zrcadlí počátek Kalistovy vědecké dráhy, jeho lidský a odborný i umělecký růst a kulturní činnost na pozadí dobových bojů, řevnivostí, pletichaření, zrad a útoků. Historické události předcházející Mnichov a vyplývající z války, z vítězství nad nacisty i z poválečných deziluzí rámují obraz vnitřního vývoje Kalistovy osobnosti a tvoří pozadí pro defilé známých postav politického, vědeckého a uměleckého života. Kniha je jedinečným dokumentem epochy a svědectvím muže, jenž fyzicky i psychicky přežil její vražedný úder.
Stručné dějiny vznikaly jako univerzitní přednášky bezprostředně po konci II. světové války (knižně vyšly v roce 1947) a byly psány jako vysokoškolská učebnice českých a slovenských dějin od jejich počátku do roku 1918. Toto vydání z roku 1992 je doplněno vydavateli za každou kapitolou o výběr nejdůležitější literatury, jímž chtějí vyjít vstříc zájemcům o další studium.
Kalistova pouť po hradech a zámcích předkládá nejen historické monografie jednotlivých šlechtických sídel, ale zároveň ucelený pokus o historii české šlechty od jejího vydělení se z knížecích družiníků na sklonku 12. století do druhé poloviny 16. století. Autor zároveň autor podniká i výlety do období barokního či do romantismu 19. století.
První úplné vydání rozsáhlé monografie, která přináší souhrnný přehled života a díla jednoho z nejvýznamnějších českých historiků.
Vzpomínání českého historika, básníka, literárního kritika, editora a překladatele na českého spisovatele Jana Zahradníčka, představitele katolického proudu v literatuře.
Maria Bellonci ha il dono di cogliere nelle storie del passato la vita stessa al momento del suo farsi, captando le sue cadenze, il suo colore, il suo peso di destino. Nessuno è paziente e astuto come lei nella ricerca d'archivio; e nessuno come lei sa far diventare il documento conoscenza interiore. Proprio adoperando il documento come elemento narrativo, questa "originalissima scrittrice", come la definisce Luigi Baldacci, inserisce nella nostra realtà vivente la presenza di Lucrezia Borgia, luminosa e capziosa di malinconie indecifrabili e di un potente magnetismo vitale; creatura che rimase sempre, fra le più cupe tragedie del suo ambiente, isolata da esse, in una solitudine ancora al centro della propria esistenza. Lucrezia Borgia di Maria Bellonci ha fatto trionfalmente il giro del mondo, con le sue numerosissime edizioni in diverse lingue, ed è considerata dai critici in Italia e all'estero un'opera classica.
Kniha představuje příspěvek Zdeňka Kalisty k české historiografii 20. století. Jsou zde zastoupeny tři texty: na Cesty historikovy, vydané roku 1947, bezprostředně navazuje kniha z Kalistovy pozůstalosti s názvem Duchové dějeny. Oba texty pak doplňuje nepříliš rozsáhlá, dosud nevydaná esej Prozřetelnmost v dějinách, která dokresluje tvářnost Kalistova konceptu rozumějící historiografie.
Esejistická knížka z pera vynikajícího českého historika Zdeňka Kalisty je zároveň jeho knihou poslední – jejího vydání se autor již nedočkal. Ve svých pětasedmdesáti letech Kalista začal náhle ztrácet zrak, což mu znemožnilo pracovat dále na svých rozpracovaných věcech. A tak naslepo, závislý na pomoci svých přátel a spolupracovníků, vyťukával na psacím stroji své úvahy o barokní epoše. Historické prameny mu byly nedostupné, a tak jediným zdrojem, z něhož mohl čerpat při promýšlení svého celoživotního tématu, byla jeho obdivuhodná paměť. Baroko a jeho duchovní rozměr zaměstnávalo Kalistu už od třicátých let 20. století, ale teprve v Tváři baroka nabývají jeho úvahy působivě emotivního, osobního rázu.
Obsáhlé dílo Zdeňka Kalisty zasazuje barokní fenomén do jihočeské krajiny, aby ukázalo projevy stylu v jeho konkrétnosti, v sepětí s určitými lidmi a místy důvěrně známými. V první kapitole se zabývá doznívajícím humanismem, v poslední nástupem osvícenství: ty tvoří rámec pro líčení vlastního baroka. Kalista vypráví o válce třicetileté a o jejím dopadu na duchový život Čech, následně se v samostatných kapitolách zabývá barokem šlechtickým, církevním, měšťanským i lidovým a navazuje kapitolou o postupném odkvétání stylu. Dílo nemohlo v 60. letech, kdy je autor napsal, vyjít. Tímto vydáním se tak dostává do rukou čtenářů poprvé.
Velký český král a římský císař znovu a znovu poutá pozornost historiků i čtenářské obce. Proslulý a minulým režimem potlačovaný historik prof. Z. Kalista se nad jeho osobností zamyslel originálním způsobem. Otázal se, na jakých duchovních základech stálo jeho až do současnosti působící dílo politické a kulturní, jaké ideje si zvolil pro svou činnost jako vůdčí, kde získal své obsáhlé vzdělání, pro středověkého vládce tak neobvyklé. Autor poukazuje na velkou roli francouzského prostředí, spolu s italským stojícího v tehdejší Evropě nejvýše, v němž vyrůstal a odkud čerpal tolik podnětů. Mistrně esejisticky napsaná kniha zaujme jak odborníka, tak laického zájemce o českou historii.
Vzpomínková kniha na pražské studentské spolužití pozdějšího vynikajícího historika a esejisty Zdeňka Kalisty (1900-1982) s básníkem Jiřím Wolkerem (1900-1924). Autor stál například u zrodu sbírky Host do domu. V textu plasticky popisuje Wolkrovu tvůrčí metodu, vykresluje jeho chování, charakter, povahu, vztah k ostatnímu světu. Cenné svědectví vyšlo pouze jednou – v roce 1933. I proto je dobré si ho oživit. Součástí titulu je i korespondence mezi oběma aktéry.
Kniha přináší zážitky Zdeňka Kalisty (1900-1982) z jeho cesty do Finska v roce 1966, přičemž přesahuje běžné cestopisné žánry a nabízí vnitřní setkání se severskou zemí. Kalista konfrontuje finskou realitu se svou subjektivní představou, vzpomínkami a mladickým snem o finské krajině, lidech a přírodě. Vydává se na pouť za skrytým člověkem, symbolickým lovcem a rybářem, a od popisu reálií se obrací k historii, kultuře a duchovnímu životu. Skicuje obraz finské země a jejích obyvatel, který se zjevuje před jeho vnitřním zrakem, zatímco pro ostatní zůstává neviditelný. Čtenář má možnost nahlédnout do tohoto obrazu. Zdeněk Kalista byl významnou, avšak dlouho umlčovanou postavou české literatury, vědy a kultury. Působil jako asistent a docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zaměřoval se na české baroko a církevní dějiny. Jeho bohatá literární činnost zahrnovala poezii, literární kritiku a překlady. Po roce 1948 byl nucen opustit univerzitu a v roce 1951 odsouzen k 15 letům vězení. Po propuštění v roce 1960 odešel do penze a jeho práce byly publikovány pouze v cizině a samizdatu. Kalistovo dílo mohlo znovu vycházet až po roce 1989.
Kniha medailonů českých osobností z 16. a 17. století, které zasáhli do evropské historie a politiky, např. Viléma z Rožmberka, Vratislava z Pernštejna, Ladislava Velena ze Žerotína, Albrechta z Valdštejna, ad.
Poesie českých písmáků XVII.-XVIII. století: Lukáše Volného, Jiřího Volného a Františka Jana Vaváka. Vybral, úvodem a poznámkami opatřil Zdeněk Kalista.
První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty.
Zdeněk Kalista (1900-1982) je znám především jako historik a v menší míře i jako básník. Jeho dramatické práce jsou však před badatelskou i divadelní veřejností dosud ukryty mezi nevydanými díly v písemné pozůstalosti ve sbírkových fondech Památníku národního písemnictví. V rozmezí let 1956-1957 napsal ve vězení na Pankráci mimo jiné tři divadelní hry: Jan z Werthu. Hra o generálovi. Láska a smrt čili Hra o omylu. Hra o hvězdářích a Benátkách a Dražicích. Loupežníci a městečko – jedná se o nové zpracování námětu, jehož první (expresionistická) verze pochází z roku 1921, další jsou z let 1924 a 1930. Úvodní studie se zabývá Kalistovým soudním procesem a odsouzením, literární tvorbou ve vězení, rozborem jeho dramatické tvorby a jejím zasazením jednak do historické situace, jednak do kontextu jeho ostatní tvorby historické i literární, a rovněž Kalistovými snahami o zveřejnění těchto děl. Edici každé hry uzavírá ediční poznámka, pojednávající o vzniku a stavu rukopisů i o edičních zásazích do textu a jejich důvodech.
Historický román, nejlepší dílo předčasně zemřelého italského spisovatele (1831-1861), které bývá přirovnáváno k slavným Manzoniho "Snoubencům". Je mohutnou freskou Itálie a jejích pohnutých osudů politických a společenských od konce 18. století, doby před Francouzskou revolucí, do poloviny 19. století, doby osvobozovacích bojů, a zároveň románem velké lásky.
Monografie věnovaná významné osobonosti barokní spirituality. Jméno Marie Elekty nám samo o sobě nic neříká. Nepatřila prostě k významným osobnostem, o kterých se mluví dlouhá staletí. A nás od ní děli několik set let, přesněji řečeno tolik jako od doby "temna", urpostřed kterého žila. Celá kniha našeho předního znalce barokní doby je mnohem více než obyčejným životopisem. Velice systematicky začleňuje naše dějiny do celého proudu evropských duchovních i politických dějin a jasně sleduje nit vedoucí od Terezie Veliké k její následovnici, zakladatelce pražského Karmelu a jeho první převorce.
Obrazová publikace popisující triforium, které je umístěno v chrámu Svatého Víta na Hradě pražském. Obsahuje 26 soch, poprsí a plastik význačných budovatelů a stavitelů chrámu, církevních hodnostářů, českých vladařů a jejich manželek. Popisy a informace o autorech a době vzniku.
K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil Zdeněk Kalista.
Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic. K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil doc. dr. Zdeněk Kalista. Dopisy jsou živým zrcadlem své doby. Podávají svrchovaně zajímavé svědectví o sociálním postavení ženy za třicetileté války, zachycují tehdejší rodinný život a zobrazují propast, jež v krátké době jednoho pokolení vyvstala mezi renesancí a barokem.
Jde o přednášku proslovenou za okupace (1938) a posléze vydanou tiskem. Proto vynikají styčné body, jež autor vidí mezi barokní minulostí a současností; obě jsou pro český národ nelehké, o to více je mu podle Kalisty třeba vlastenectví.
Kytice: výbor z poesie a prózy pro školu i veřejnost ; svazek 27
Historik Zdeněk Kalista je znám nejen svými odbornými pracemi a popřípadě básněmi, ale i edičními počiny. Z nich právem vynikají dvě barokní edice: České baroko, soubor básnických epických děl tohoto období, opatřené hojně citovanou předmluvou, a Cesty ve znamení kříže, které vyšlyv několika vydáních ve čtyřicátých letech 20. století. Toto dílo přineslo „dopisy a zprávy českých misionářů 17. a 18. věku ze zámořských krajů", které Kalista vybral, případně přeložil a doprovodil poznámkami o autorech a tehdejších reáliích. Publikace je rovněž opatřena delší předmluvou, v níž jsou popsány okolnosti barokního misijního úsilí, založeného na třech pilířích – koloniálních snahách evropských velmocí po ukořistění nových území s jejich bohatstvím, politice římské kurie a především misijní práci duchovních řádů – františkánů, dominikánů, kapucínů a zejména jezuitů, kteří se často pokoušejí vnést ducha křesťanství do christianizovaných prostředí pomocí neortodoxních „akomodačních" metod.
Monumentální antologie barokních děl, která postihuje veškerou bohemikální produkci: literaturu domácí i exilovou, katolickou i protestantskou, jazykově českou, latinskou i německou. Autor každý text pečlivě editoval a opatřil poznámkami. Na začátek knihy umístil studii o baroku, na závěr pak připojil biografická hesla autorů. Kalistovo České baroko zůstává 80 let po svém vydání jednou z nejvýznamnějších edic barokní literatury u nás.
Vynikající historická práce vykládá vznik, proces utváření a význam české barokní gotiky. Pojem baroka chápe v jeho rozšířeném vnitřním obsahu jako styl celého života a zároveň poukazuje na specifičnosti, dané zeměpisnými podmínkami. Zkoumá především výtvarné umění a písemnictví, ale též hudbu a drama, vychází přitom ze žďárského vzoru a pozoruje prolínání principů gotiky a baroka v novém útvaru. Poukazuje na souvislosti s cizími zeměmi a vyzvedá svéráz českého podílu na evropském baroku. Bohatý faktický materiál je autorovi podkladem k hlubokému porozumění dějinným spojitostem.
Nakladatelství Vyšehrad si předsevzalo seznámit naši veřejnost s dosud nepublikovanými nebo širší čtenářské obci dosud nepřístupnými pracemi význačného českého historika Zdeňka Kalisty (1900–1982). Po úspěšném loňském vydání jeho Valdštejna pokračuje nyní souborem Kalistových statí věnovaných největšímu českému středověkému panovníkovi. K jeho studiím původním je přidán též Kalistův překlad středověké italské kroniky Mattea Villaniho, líčící velice zajímavě proslulou Karlovu cestu do Říma u příležitosti jeho císařské korunovace. Edičně tento soubor připravila dr. Renata Ferklová, úvodní studii napsala prof. Marie Bláhová. Na vydání se podílí též o. s. „Karel IV.“
Komentovaná korespondence mezi Jiřím Wolkerem a Zdeňkem Kalistou. Exilové vydání. Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík.