Učebnice pojednává o běžných i speciálních způsobech zakládání staveb. Schválená pro obor dopravní a vodohospodářské stavby. Sloužila také pro techniky v praxi jako pomůcka. Seznamuje s průzkumem a hodnocením základových půd, se způsoby výpočtů namáhání základových půd a zatížení pilot, se zkouškami únosnosti a jejich vyhodnocováním. Popisuje konstrukční prvky používané při zakládání staveb, způsoby hloubení a zajišťování stavebních jam v suchu i ve vodě, jednotlivé konstrukce plošných i hlubinných základů, způsoby zvyšování únosnosti základových půd, zajišťování a zesilování základů stávajících objektů.
Publikace je věnována specifikům ekonomického chodu kulturních institucí. V úvodu nastiňuje základní principy fungování trhů s kulturními statky a službami, popisuje různé možnosti jejich financování a shrnuje diskusi ekonomů o vhodnosti veřejných subvencí. Dále jsou pak jednotlivé kapitoly věnován y dílčím odvětvím kultury a jejich současnému fungování, s ohledem na existující hospodářský a legislativní rámec. Závěrečná část je věnována managementu a marketingu kulturních institucí. Publikace je cennou pomůckou pro všechny studenty managementu kultury či arts managementu.
Książka Jakuba Demla, napisana w gorączce w 1934 roku, została skonfiskowana po wydaniu i wróciła do sprzedaży po ocenzurowaniu „niemoralnych” fragmentów. To wściekły tekst, będący spowiedzią i krwawym rozliczeniem z światem, który nie akceptował autora. Deml, jeden z najbardziej oryginalnych pisarzy czeskich XX wieku, był rzymskokatolickim księdzem, jednak jego kontrowersyjne poglądy i relacje z kobietami wpłynęły na jego życie i twórczość. W 1935 roku poznał Marię Rosę Junovą, która przez 24 lata wspierała go w działalności wydawniczej. Książka, trudna do zaklasyfikowania, jest opisana jako „bolesny strumień krzyku księdza i poety”. Całość to rozmowa Demla z poetą B.M. Ptáčkiem oraz opowieść o umieraniu parafianki. Deml był postacią kontrowersyjną, często izolowaną przez swoje ostrzeżenia i krytykę, co skutkowało utratą przyjaciół. Jego głośna książka o Otokarze Březinie wywołała konflikt w czeskim świecie literackim. „Zapomniane światło” to także reakcja na antydemlowską kampanię. W pierwszym polskim wydaniu z 2000 roku dodano esej Jindřicha Chalupeckiego, który podkreślał bliskość między Březiną a Demlem. Mariusz Szczygieł zauważa, że warto czytać Demla, by dostrzec, jak cechy uznawane za negatywne mogą być podłożem wybitnej literatury.
Kniha s názvem „Tři archetypy evropské sociální politiky“ se zaměřuje na tři
instituce dobročinnosti, které se kontinuálně vyvíjely od antiky po dnešek a
jsou základem dnešních komplexních systémů sociálních politik. Jedná se o dar
(resp. almužnu), práci (resp. nabídku obživy) a půjčku. V knize jsou popsány a
vysvětleny jejich historické proměny, se zvláštním zřetelem k jejich reflexi v
ekonomické teorii. Publikace propojuje starší a novější instituce sociální
politiky a ukazuje je jako součást jednotného, dlouhodobého vývoje ekonomiky a
společnosti.
Tato publikace je výstupem projektu terénního výzkumu historických tkanin,
uložených ve sbírkách brněnské diecéze. Úvodní statě se věnují jednak
charakteristice zkoumaného materiálu a jeho zasazení do evropského kontextu,
jednak obecné historii liturgického oděvu, jeho specifikům a jeho významu
dříve i nyní. Katalogová část této knihy představuje průřez vzorovanými
luxusními tkaninami z 17. a 18. století z farních sbírek brněnské diecéze.
Prezentace jednotlivých rekonstrukcí vzoru tkanin, v kontextu s částečným
technologickým popisem, nechává vyniknout proměnám textilního dekoru v
návaznosti na technologii výroby. Ze 17. století se ve sbírkách dochovaly
mimořádně cenné asijské a italské vzorované samety. Jádro dochovaných parament
z 18. století tvoří zejména produkce z dílen francouzských a italských,
dochovaly se však i látky z oblasti jihovýchodní Asie. Kniha je určena zejména
historikům umění, restaurátorům a designérům, pro které může představovat
cenný zdroj poučení a inspirace.
