Markus Wissen Book order

Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života. Logika liberálních trhů se od devatenáctého století, a zejména od druhé světové války, vepsala do každodenní praxe, která je obvykle nevědomě reprodukována. Autoři ukazují, že jsou hlavním motorem ekologické krize a ekonomické a politické nestability.Imperiální způsob života znamená, že každodenní praxe lidí, včetně individuálních a společenských orientací i identit, se do značné míry opírají o neomezené přivlastňování zdrojů; neúměrné nároky na globální a místní ekosystémy a levnou pracovní sílu odjinud. Tato dostupnost komodit je do značné míry organizována prostřednictvím světového trhu, podporovaného vojenskou silou a/nebo asymetrickými mocenskými vztahy, jak byly vepsány do mezinárodních institucí. Imperiální způsob života navíc implikuje asymetrické a nerovné sociální vztahy na základě třídy, pohlaví a rasy v rámci jednotlivých zemí. I zde je poháněn imperativem kapitalistické akumulace, státní politikou orientovanou na růst a statusovou spotřebou. Konkrétní podmínky výroby zboží jsou v místech, kde se zboží spotřebovává, neviditelné. Imperialistický světový řád je normalizován prostřednictvím způsobu výroby a života.Imperiální způsob života není nevyhnutelný, je lidským výtvorem, lze jej změnit a má alternativu: solidární způsob života.

Vielleicht zum ersten Mal seit 1968 zeichnet sich mit den Protesten gegen die Gipfeltreffen in Seattle, Prag, Genua etc. und den Europäischen und Welt-Sozialforen wieder eine internationale außerparlamentarische Opposition am Horizont ab.Der von der Bundeskoordination Internationalismus (BUKO) herausgegebene Diskussionsband unternimmt eine kritische Zwischenbilanz der Protestbewegung und bezieht in den verschiedenen Debattenfeldern Position: Globalisierungskritik und Geschlechterverhältnisse, Krieg und Frieden in der Neuen Weltordnung, Antirassismus und Migration, der Israel-Palästinakonflikt und die deutsche Linke. Das Buch formuliert ein entschiedenes Plädoyer für eine »Globalisierung von unten« und ist ein Beleg für den »Gebrauchswert radikaler Kritik«.