Ženy bez domova

Helena byla roky šťastně provdána za stavitele Jiřího Bártu. Jediným stínem na jejich manželství bylo, že Helena po těžkém potratu už nemohla mít děti. Proto byla zaskočena manželovou žádostí o rozvod. Její muž na „stará kolena“ zatoužil po dědici firmy, našel si milenku z periferie a ta s ním nyní čekala dítě. Heleně se muž naprosto zhnusil, nechtěla od něho po rozvodu nic. Odstěhovala se do „svobodárny“, vily, ve které žily jen svobodné ženy. Této vile velela paní správcová Vavroušková a jejími obyvatelkami byly vdova paní Petrová, dvě svobodné slečny Lída a Zdena a pak ženy rozvedené – Hana Majerová, Olga Stránská a Helena Bártová. Příběh sleduje především osud Heleny Bártové (je energická a nalezne nové štěstí v podobě ovdovělého lékaře Hrona), dále se věnuje i mladičké Olze (uvědomí si, že miluje svého bývalého muže Ivana a opět se vezmou) a v poslední řadě dost smutnému osudu paní Hany (ta manžela podváděla, přišla tak o malou dcerku Jiřinu - on ji vezme zpět, ale za velmi krutých podmínek, bez odpuštění).