Explore the latest books of this year!
Bookbot

České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí

Book rating

More about the book

Zatímco první díl knihy se zaměřil na politické dějiny a počátky přemyslovské moci, druhý díl se věnuje praktičtějším problémům. Zkoumá, jak říšští kronikáři vnímali české země a jak obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech přispíval k utváření identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říší existují? Odpověď hledáme ve stopách kultu svatého Václava, zejména v souvislosti se slavnostními svěceními kostelů, kde byly jeho ostatky, a v rukopisech václavských legend. Vazby se projevují také v hmotné kultuře, přičemž studium staveb ukazuje přítomnost vzorů a transfer myšlenek a pracovních postupů. Kapitola o sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví naznačuje možné vlivy jižní a východní kultury. Důležité otázky se týkají hranic knížecí moci, prostředků vlády a limitů výkonu moci, což je téma, které i dnes rozvíří diskusi mezi medievisty. Tři kapitoly nabízejí vodítka k diskusím o praktických limitech života v raném středověku a dynamice tehdejší společnosti. Význam církve ve středověku je nezpochybnitelný, a proto se následující kapitoly zaměřují na vznik základních církevních struktur a počátky klášterního života.

Publication

Book purchase

České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí, David Kalhous

Language
Released
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(Hardcover)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

4.0
Very Good
11 Ratings

We’re missing your review here.

Language
Czech
Publisher
Libri
Released
2013
Format
Hardcover
Pages
264
ISBN10
807277509X
ISBN13
9788072775095
Series
Rating
4 out of 5
Description
Zatímco první díl knihy se zaměřil na politické dějiny a počátky přemyslovské moci, druhý díl se věnuje praktičtějším problémům. Zkoumá, jak říšští kronikáři vnímali české země a jak obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech přispíval k utváření identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říší existují? Odpověď hledáme ve stopách kultu svatého Václava, zejména v souvislosti se slavnostními svěceními kostelů, kde byly jeho ostatky, a v rukopisech václavských legend. Vazby se projevují také v hmotné kultuře, přičemž studium staveb ukazuje přítomnost vzorů a transfer myšlenek a pracovních postupů. Kapitola o sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví naznačuje možné vlivy jižní a východní kultury. Důležité otázky se týkají hranic knížecí moci, prostředků vlády a limitů výkonu moci, což je téma, které i dnes rozvíří diskusi mezi medievisty. Tři kapitoly nabízejí vodítka k diskusím o praktických limitech života v raném středověku a dynamice tehdejší společnosti. Význam církve ve středověku je nezpochybnitelný, a proto se následující kapitoly zaměřují na vznik základních církevních struktur a počátky klášterního života.