Dějiny Islandu

More about the book

Dějiny Islandu ilustrují obdivuhodnou životaschopnost malého národa v náročných přírodních podmínkách. Po osídlení ostrova v roce 930 založili potomci norských přistěhovalců suverénní středověký stát, jehož základem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Tyto instituce byly přizpůsobeny novým podmínkám a obohaceny o prvky moderní parlamentní demokracie, což vedlo k vývoji, kterého ostatní Germáni nedosáhli. Tento stát fungoval po tři století, během nichž Islanďané vytvořili bohatou materiální kulturu a vynikající literaturu. Díky křesťanské literatuře a domácí vypravěčské tradici vznikl specifický žánr dějepisectví – ságy, které poskytují vhled do islandských poměrů. Tyto ságy zachycují boje domácích předáků o moc, které v roce 1264 vedly k podrobení norskému králi a zařazení Islandu do lenního feudalismu. Po násilné reformaci a zavedení dánského monopolu na obchod postihla Islanďany stagnace ekonomického vývoje. Oživení přišlo až s národním hnutím v 19. století, a po vyhlášení samostatné republiky v roce 1944 dosáhli jedné z nejvyšších životních úrovní na světě.