More about the book
Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.
Condition
There are currently of book Valdštejn a Eleonora (2009) in stock.
Book purchase
Valdštejn a Eleonora, Vladimír Přibský
- Language
- Released
- 2009
- Binding
- (Hardcover),
- Book condition
- Good
- Price
- €3.99
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Valdštejn a Eleonora
- Language
- Czech
- Authors
- Vladimír Přibský
- Publisher
- Ikar
- Released
- 2009
- Format
- Hardcover
- ISBN10
- 8024911450
- ISBN13
- 9788024911458
- Series
- Tags
- Fiction, Historical Fiction, Czech Literature, Love, Betrayal, Intrigues, 17th century, Wallensteins, Wives of Rulers
- Rating
- 2.9 out of 5
- Description
- Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.