Parameters
- 244 pages
- 9 hours of reading
More about the book
KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.
Book purchase
Za fasádou jednoty, Martin Štefek
- Language
- Released
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Book condition
- Damaged
- Price
- €1.94
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Za fasádou jednoty
- Language
- Czech
- Authors
- Martin Štefek
- Publisher
- Pavel Mervart
- Released
- 2014
- Format
- Hardcover
- Pages
- 244
- ISBN10
- 8074651215
- ISBN13
- 9788074651212
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Historical Themes, History, Political Science & Politics, Czech & Slovak history, Czech History, Czechoslovakia, Slovak History, Communist Party of Czechoslovakia
- Rating
- 5 out of 5
- Description
- KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.