More about the book
Nejsem ovšem tak pošetilý, abych kladl na stejnou úroveň zkušenost získanou vlivem mezkalinu či jiné drogy s poznáním konečného smyslu lidského života: Osvícení, Blažené vize. Domnívám se, že mezkalinový zážitek je jako „milost zdarma daná“, což není nezbytné ke spáse, ale může být nápomocné a hodné vděčného přijetí. Umožňuje nám vystoupit z běžného vnímání a uzřít svět bez podmíněností, jak se jeví přímo a nepodmíněně. Dvě základní eseje Aldouse Huxleyho, napsané v polovině 50. let, stojí u zrodu experimentálního hledání let 60., porušování tabu a nerespektování zakázaného. Staly se klíčovými díly pro výzkum účinků halucinogenních drog a kultovním čtením pro psychedelickou generaci. První esej zaznamenává účinky mezkalinu, který Huxley poprvé požil v roce 1953, a popisuje mystický stav mysli. Druhá se zaměřuje na podíl půstu a odloučenosti na získání podobné zkušenosti. Mystici a asketové všech věků nacházejí společný výchozí bod ve změně „vnitřního chemického prostředí“. Je zřejmé, že asketismus má dvojí motivaci: touha po odčinění hříchů a vědomí, že půst a uzavřené prostředí mohou vést k transcendentním zážitkům, které mohou být branou do ráje, ale i do pekel.
Language
Book purchase
Brány vnímání a Nebe a Peklo, Aldous Huxley
- Language
- Released
- 2026
- Binding
- (Hardcover)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Language
- Czech
- Authors
- Aldous Huxley
- Publisher
- Maťa
- Released
- 2026
- Format
- Hardcover
- ISBN10
- 8072873229
- ISBN13
- 9788072873227
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, True Stories, Psychological Topics, Philosophical Topics, Spirituality, Science, Opinion Journalism & Essays
- Rating
- 4.3 out of 5
- Description
- Nejsem ovšem tak pošetilý, abych kladl na stejnou úroveň zkušenost získanou vlivem mezkalinu či jiné drogy s poznáním konečného smyslu lidského života: Osvícení, Blažené vize. Domnívám se, že mezkalinový zážitek je jako „milost zdarma daná“, což není nezbytné ke spáse, ale může být nápomocné a hodné vděčného přijetí. Umožňuje nám vystoupit z běžného vnímání a uzřít svět bez podmíněností, jak se jeví přímo a nepodmíněně. Dvě základní eseje Aldouse Huxleyho, napsané v polovině 50. let, stojí u zrodu experimentálního hledání let 60., porušování tabu a nerespektování zakázaného. Staly se klíčovými díly pro výzkum účinků halucinogenních drog a kultovním čtením pro psychedelickou generaci. První esej zaznamenává účinky mezkalinu, který Huxley poprvé požil v roce 1953, a popisuje mystický stav mysli. Druhá se zaměřuje na podíl půstu a odloučenosti na získání podobné zkušenosti. Mystici a asketové všech věků nacházejí společný výchozí bod ve změně „vnitřního chemického prostředí“. Je zřejmé, že asketismus má dvojí motivaci: touha po odčinění hříchů a vědomí, že půst a uzavřené prostředí mohou vést k transcendentním zážitkům, které mohou být branou do ráje, ale i do pekel.






