Mor 1480–1730: epidemie v lékařských traktátech raného novověku

More about the book

Mor, který se objevil ve 40. letech 14. století, zahájil dlouhé období opakujících se smrtících epidemií. Nebezpečí se dotýkalo jak bohatých obchodních center v Itálii, tak i řídkých oblastí Skandinávie. Až na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela tak záhadně, jak se objevila. Morová nákaza vyvolávala paniku, drastická sanitární opatření a morální sebezpytování, ale také představovala složitý lékařský problém, o němž vzniklo mnoho traktátů od vrcholného středověku do období osvícenství. Publikace zkoumá proměny názorů na mor mezi lékaři raného novověku v různých oblastech. Zaměřuje se na vývoj lékařské literatury, vliv modernity a tradice, a na učené spory mezi autory. Na základě vybraných pramenů sleduje hlavní teorie o původu moru, včetně představ o zkažení vzduchu a nakažlivosti. Dále popisuje doporučení renesančních a barokních lékařů pro ochranu před nákazou, jako jsou karantény, úniky z nakažených oblastí, diety a užívání amuletů. Poslední část se věnuje léčbě pacientů nakažených morem, zahrnující podávání léků a chirurgické metody, jako je pouštění krve či otevírání morových bubonů.