Dobrá a ještě lepší jitra

More about the book

Každé tři měsíce roku 1993 a dál až do podzimu 1995 přicházel František Nepil opět k mikrofonu. V živém vysílání redakce Dobrého jitra tu vstupoval v kratší či v delší minutáži se svým textem od čtvrté do osmé hodiny ranní. Zpravidla v den před vysíláním nešel už vůbec spát. Mezi třetí a čtvrtou ráno tiše přistál taxík, který ho s ostatními spolupracovníky odvážel do rozhlasu. Kolem deváté se vracel domů, padl a spal. Nedokázala bych vyčíslit, jakému počtu čtenářů vepsal František Nepil věnování do svých knih. Mně za celý život napsal věnování do jedné jediné své knížky. To věnování zní: „Dobré a ještě lepší jitro, Kočino, pěkně teple se oblékneme a půjdeme dělat plot. To je jedno z mála privilegií, které máš jako žena spisovatele. A pak máš ještě jedno: dostat jako první nové vydání téhle knížky. Děkuji Ti za ni. Opravdu víc já Tobě než Ty mně. Tvůj Myšák, 23.1. 1991.“ Do této nové a poslední jeho knížky žádnému čtenáři ani mně už věnování nenapíše, ale přeji všem jeho čtenářům i sobě, aby ve stopě, kterou tu zanechal, zůstalo dobro a láska, jež uměl rozdávat. Zdenka Nepilová...