Libor Dvořák Books

The Unwomanly Face of War is Svetlana Alexievich's collection of stories from Soviet women who lived through the Second World War: on the front lines, on the home front, and in occupied territories. As Alexievich gives voice to women who are absent from official narratives - captains, sergeants, nurses, snipers, pilots - she shows us a new version of the war we're so familiar with, creating an extraordinary alternative history from their private stories. Published in 1985 in Russia and now available in English for the first time, The Unwomanly Face of War was Alexievich's first book and a huge bestseller in the Soviet Union, establishing her as a brilliantly revolutionary writer.

Zhroucení Ruska 1900–1917. Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý – reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí – hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů – členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života –, z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.

Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy. Většina textů se odehrává v místech, která jsou základním předmětem Jeleniny pozornosti – beznadějně zapomenutá a Bohem i lidmi odstrčené kouty středního Ruska, kde bují především bída, beznaděj, alkoholismus a prostituce. Kniha se tak stává svéráznou kronikou jejího života a profesionální práce posledních zhruba patnácti let. Výjimečný portrét národa a ženy, která nechce být umlčena.

This massive chronicle, to which Leo Tolstoy (1828-1910) devoted five whole years shortly after his marriage, portrays Russian family life during and after the Napoleonic war.

Hodnocení aktivit sovětské tajné policie od jejího vzniku až do r.1990.

Impozantní, strhující novela ruského spisovatele, který v roce 1978 emigroval na Západ, a i tam dokázal vzbudit o své dílo nebývalý zájem. Tam také před několika lety zemřel. "Lágr" je jedním z jeho nejvýraznějších textů, je jakýmsi souhrnem vzpomínek dozorce ze stalinského koncentračního tábora, při jehož četbě běhá čtenářům ještě dnes mráz po zádech.

Сергей Довлатов как писатель сложился в Ленинграде, но успех к нему пришел в Америке, где он жил с 1979 года. Его художественная мысль при видимой парадоксальности, обоснованной жизненным опытом, проста и благородна: рассказать, как странно живут люди – то печально смеясь, то смешно печалясь. В его книгах нет праведников, потому что нет в них и злодеев. Писатель знает: и рай, и ад – внутри нас самих. Верил Довлатов в одно – в «улыбку разума». Эта достойная, сдержанная позиция принесла Сергею Довлатову в конце второго тысячелетия широкую известность. Его проза инсценирована, экранизирована, изучается в школе и вузах, переведена на основные европейские и японский языки… Сергей Довлатов говорил, что похожим ему хочется быть только на Чехова. Что ж, оставаясь самим собой, больше, чем кто-нибудь другой из его литературного поколения, он похож сегодня на русского классика.

Hackerství představuje stále větší hrozbu pro naši civilizaci. S rostoucí rolí internetu v organizaci společnosti, komunikaci a hospodářství se zvyšuje riziko jeho zneužití. Svět již zažil případy jako vykrádání bank, vydírání nemocnic, ovlivňování voleb a dokonce i výpadky dodávek elektřiny v rozsáhlých regionech. Internet se stává polem nejen finanční kriminality, ale také nebezpečných útoků organizovaných vojenskými a bezpečnostními složkami některých států. Hackerství rovněž umožňuje sledování jednotlivců prostřednictvím mobilních telefonů, což představuje závažná rizika, která si většina lidí ani neuvědomuje. Autor, novinář Daniil Turovský, se dlouhodobě zabývá hackerstvím v Rusku a v knize se opírá o vlastní rozhovory s předními hackery a analýzu dostupných materiálů. Ukazuje vývoj tohoto fenoménu a sociální a politické faktory, které přispěly k tomu, že ruští hackeři patří k nejaktivnějším na světě. Turovský také poukazuje na praxi ruských silových struktur, které vychovávají hackerské specialisty a integrují je do nových vojenských a bezpečnostních jednotek. Kniha je objevná a nezbytná pro pochopení současného stavu hackerství.

Nejlepší román o ruské okupaci Ukrajiny. Kulometná palba rozbíjela zdi letištního terminálu na padrť a válečného reportéra Sergeje Lojka v tu chvíli ani nenapadlo, že by se mohl stát spisovatelem. Skrčený pod pásem, po němž donedávna jezdily kufry, pozoroval, co zbylo z letiště v ukrajinském Doněcku: kontrolní věž se strhaným pláštěm, rozstřílené trupy letadel, oba terminály rozmetané dělostřeleckou palbou. Lojko byl jediný zahraniční novinář, který se v létě 2014 ocitl na doněckém letišti a strávil mezi jeho obránci plné čtyři dny.

The final masterpiece from the celebrated author of Crime and Punishment and The Idiot... This extraordinary novel, Dostoyevsky’s last and greatest work, tells the dramatic story of four brothers—Dmitri, pleasure-seeking, impatient, unruly . . . Ivan, brilliant and morose . . . Alyosha, gentle, loving, honest . . . and the illegitimate Smerdyakov, sly, silent, cruel. Driven by intense passion, they become involved in the brutal murder of their own father, one of the most loathsome characters in all literature. Featuring the famous chapter, “The Grand Inquisitor,” Dostoyevsky’s final masterpiece is at once a complex character study, a riveting murder mystery, and a fascinating examination of man’s morality and the question of God’s existence. Translated by Constance Garnett Edited and with a Foreword by Manuel Komroff and an Afterword by Sara Paretsky

Na cestu ze Sibiře se vydává dálový expres.Během jízdy dochází v jednom z vagonů k požáru.Kdo tragickou nehodu zavinil?Jak se měl zachovat vlakvedoucí a průvodčí ?Odpověď autor vložil do vylíčení jejich osudů.

Drsný a často nelítostný - takový je v zásadě svět významné současné ruské autorky Svetlany Vasilenko. Po románu Blběnka (Pulchra 2010), kterým se poprvé představila české veřejnosti, přichází v roce 2011 nakladatelství s povídkovým sborníkem (rozsahem jednotlivé texty připomínají spíše novely), tedy žánrem, v němž je Svetlana Vasilenko nejsilnější a taky nejúspěšnější. V knize se opět setkáváme s nepřikrášleným prostředím současného, v mnoha ohledech stále ještě dosti drsného sovětského Ruska. Dostáváme se mezi hrdiny takzvaně lidové, až se nejednou ocitáme někde na samém okraji onoho příslovečného "lidu". Hlavními protagonisty příběhů jsou velmi často ženy. Svetlana Vasilenko je mistryně jasného, úsporného, přehledného a zároveň obrazivého a barvitého stylu vyprávění. Zároveň umí najít a vypodobnit zvláštní poetiku míst jinak prvoplánově nepoetických, jako jsou velké stavby, průmyslová města či naopak bezútěšné zapadlé vesnice a podobně. Spolu s texty S. Vasilenko vnikl do českého literárního prostředí fenomén tolik zajímavé současné ruské literární školy. Podle novely Šamara byl natočen stejnojmenný film, kde je Vasilenko autorkou scénáře. Film získal prestižní mezinárodní ocenění Yvese Montanda. Bestseller v Rusku, USA, přeložen do mnoha jazyků.

One hot spring, the devil arrives in Moscow, Accompanied by a retinue that includes a beautiful naked witch and an immense talking black cat with a fondness of chess and vodka. The visitors quickly wreak havoc in a city that refuses to believe in either God or Satan. But they also bring peace to two unhappy Muscovites: one is the master, a writer pilloried for daring to write a novel about Christ and Pontius Pilate; the other is Margairta, who loves the Master so deeply that she is willing to go to hell for him. What ensues is a novel of inexhaustible energy, humor, and philisophical depth, a work whose nuances emerge for the first time in Hugh Aplin's English version.

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury. Tento skutečný „muž z lidu“ právě mezi oním lidem čerpal témata pro svá malá i velká díla – a tak je i hodnocení jeho tvorby velmi rozmanité: jedni ho označují za génia a mistra literární epiky, jiní zase za pouhého sběratele laciných banalit. Zvláštní místo v jeho uměleckém odkazu zaujímají povídky, jimiž začínal a jejichž psaní se věnoval po celý život. Jak se zdá, zejména autorovy povídky hravě překonávají propast času, která dělí dobu jejich vzniku a dnešek. Výbor nazvaný Zrození člověka vychází v novém překladu Libora Dvořáka.

Obsáhlá kniha s informacemi o rašeliništích Šumavy, vydaná Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

«Расскажи историю, странник…» Такова странная цена, которую надлежит заплатить таинственному «ключнику» за пропуск через Врата – межпланетные порталы, через которые проходят туристы и искатели приключений, сбежавшие из дома подростки и усталые отцы семейств, скрывающиеся от закона преступники и нанятые для возвращения беглецов охотники. Сколько Врат предстоит пройти лучшему из земных охотников, пытающемуся найти бесследно исчезнувшую девчонку? Из мира – в мир! От планеты – к планете. От истории – к истории!

Dostoievski prezintă un personaj aparte, dotat cu calități deosebite, în special bunătatea și sinceritatea. Prințul Miskin, capabil să se sacrifice pentru ceilalți, este perceput de societate ca un idiot. Aceasta a fost motivul pentru care autorul a ales un titlu diferit, renunțând la „Prințul Miskin”. Într-o călătorie cu trenul spre Sankt Petersburg, Miskin se împrietenește cu Rogojin, care îi povestește despre pasiunea sa pentru Nastasia Filipovna, o femeie frumoasă, dar cu o reputație îndoielnică. La onomastica acesteia, Miskin observă cum Rogojin, sub influența alcoolului, îi oferă o sumă mare de bani pentru a o convinge să plece cu el. Văzând disperarea Nastasiei, prințul îi propune căsătoria pentru a o ajuta, dar aceasta refuză, crezând că gestul său este dictat de milă, nu de dragoste, și alege să plece cu Rogojin. Astfel, prietenia dintre Miskin și Rogojin se transformă în dușmănie, Rogojin încercând chiar să-l omoare pe prinț. Miskin scapă, surprinzător, datorită unei crize de epilepsie provocate de tensiunea momentului. La 27 de ani, prințul are un aspect distinctiv: părul bălai și des, obrajii supți și o bărbuță rară, iar ochii săi mari, albaștri, exprimă o blândețe apăsătoare, evidențiind natura sa de epileptic.

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova. Autor, znalec lidských duší, měl mimořádný pozorovací talent. Z hlubokých vášní a nečekaných dramat dostal skvělou zápletku pro své povídky. Někdy je jeho pohled ironický či satirický, někdy se svými hrdiny, kteří se utápějí v depresích či morální kocovině, soucítí víc…

Bilingvní výbor z krátkých novinových povídek ruského klasika svázaných tématem „on a ona“ v dárkovém provedení edice Kanapka.

úspěchy oficiální medicíny jsou nesporné; jejím problémem však je porozumět tomu, co je to nemoc a jaké jsou její příčiny

Tuto knihu by měl mít každý opravdový obdivovatel a znalec slavných lidí. Poprvé nám hvězdy jako George Michael, M. Jackson, M.C. Hammer, P. Collins, F. Mercury, K. Minogue. a další vyprávějí o svém osobním a profesionálním životě, o tom, co mají rády a nerady, hovoří o svých rodinách, o svém sexuálním životě, autech, dětství .... Kniha byla napsána za účinné spolupráce zpovídaných a je vybavena množstvím dosud nepublikovaných fotografií. Je to první populární příručka tohoto typu, která zaujme, pobaví i poučí ....

"Charting the transformation of Vladimir Putin from a passionate fan of the West and a liberal reformer into a hurt and introverted outcast, All the Kremlin's Men is a historical detective story, full of intrigue and conspiracy. This is the story of the political battles that have taken place in the court of Vladimir Putin since his rise to power, and a chronicle of friendship and hatred between the Russian leader and his foreign partners and opponents..."--

Walking the streets of Moscow, indistinguishable from the rest of its population, are The Others. Magicians capable of entering the Twilight, a shadowy world that exists in parallel to our own, each owes allegiance either to the Dark, or the Light. Three years have passed since the events of The Day Watch. Svetlana has left the Night Watch to raise her and Anton's daughter Nadya, now a precocious two-year-old. With mother and daughter spending the summer on a dacha not far from Moscow, Anton is working on uneventfully, dreaming of a holiday, when his boss Gesser asks him in for a private meeting. Gesser has received an anonymous note, stating that an Other has revealed the full truth about their kind to a human, and now intends to do the impossible: convert that human into an Other.

A comedic story about a member of the landed gentry of nineteenth-century Russia whose indolence destroys his life.

Láska k lidem a světu Nové struktury Budoucnost Hladiny lásky

Zázračná mast, strom uprostřed místnosti, cirkusová břichomluvkyně... ale i válečný nedostatek, Stalinovy pomníky a mizení lidí ve věznicích tajné policie - to je Gruzie v textech Jeleny Bočorišvili. Ty se vyznačují šíří postav a dějů, zároveň jsou však komponovány velmi sevřeně, a proto bývají označovány jako "stenografické romány". Jelena Bočorišvili nezapře svou původní profesi sportovní novinářky a dokáže doslova na pár desítkách stran zobrazit i několik generací typických gruzínských rodin i s kavkazským koloritem. Ve všech čtyřech vybraných stenografických románech (Hlava mého otce - Opera - Sověti - Faina aneb Příběh klavíru) se projevuje autorčina charakteristická poetika, pro niž je příznačný lyrizovaný slovník, výrazné postavy a snová atmosféra, jež je však narušována syrovým popisem totalitní skutečnosti. Bočorišvili si pro své texty bere inspiraci v Gruzii, a to nejen druhé poloviny 20. století, ale také doby předválečné, která s sebou nese rysy černomořské exotiky na rozhraní Evropy a Asie.

Život žen i mužů v dnešní době je velmi složitý a zdánlivá beznadějnost některých situací je přivádí do poraden psychologů. Každý ví, že číst a psát se učíme několik let, že bez řidičského průkazu nemůžeme za volant. A kdo nás učí řešit denní konflikty, být dobrými rodiči, dětmi, vyrovnat se se svými komplexy? Podle námětu A. Berkové byl natočen televizní seriál v hl. roli s Ivanou Chýlkovou.

Zombie apokalypsa v Moskvě. Píše se rok 2020. Z Ústavu funkční nesmrtelnosti, kde se vyvíjí prostředek k prodloužení Putinova života, uteče nakažená myš. Vysoce nakažlivý virus se prostřednictvím pasažérů v metru bleskově rozšíří po celé Moskvě, kde nastane apokalypsa: většina obyvatel města zemře, někteří přežijí a zbytek se promění v zombie, která téměř nevidí, ale velmi dobře slyší a cítí, rychle běhají a houfně loví. Hrdiny příběhu jsou přeživší, které apokalypsa zastihla v různých částech Moskvy. Navzájem se neznají, ale jdou stejným směrem – na místo, kde je ještě možné zachránit nejenom sebe, ale i budoucnost Ruska... Kromě Vladimira Putina v knize potkáme například i šéfredaktorku televize Russia Today Margaritu Simonjanovou, propagandistu Vladimira Solovjova nebo patriarchu Kirilla. Myš je satirický román, který si nebere servítky a byl pro svou provokativnost v Rusku zakázán.

Walking the streets of Moscow, indistinguishable from the rest of its population, are the Others. Possessors of supernatural powers and capable of entering the Twilight, a shadowy parallel world existing in parallel to our own, each Other owes allegiance either to the Dark or the Light. The Night Watch, first book in the Night Watch series, follows Anton, a young Other owing allegiance to the Light. As a Night Watch agent he must patrol the streets and metro of the city, protecting ordinary people from the vampires and magicians of the Dark. When he comes across Svetlana, a young woman under a powerful curse, and saves an unfledged Other, Egor, from vampires, he becomes involved in events that threaten the uneasy truce, and the whole city...

Třicátá Marinina láska, již jedna z recenzí nazvala „politicko-pornografickým románem“, patří již třetí desetiletí po celém světě k nejvydávanějším Sorokinovým knihám. Je to text plný míst pro měšťácké prostředí zcela nepřijatelných, jehož každá druhá stránka je vlastně jakýmsi ‚políčkem veřejnému mínění‘. Šokovala a dráždila nejen sovětské aparátčiky, ale později i ruské nacionalisty. Příběh je výčtem devětadvaceti nejrůznějších milostných avantýr učitelky hudby Mariny Alexejevové, jejích lesbických lásek i občasných sexuálních hrátek s muži, které se při zpětném líčení jeví jako ubíjející a trýznivé tápání. Od každého milostného příběhu hrdinka čeká naplnění svých milostných tužeb, ale teprve třicátý poměr, kdy se Marina setká s předsedou stranického výboru komunistické strany z velkého moskevského strojírenského závodu, vše změní. Román tak lze číst jako grandiózní parodii budovatelské romány, ale stejně tak jej můžeme vnímat jako existenciální román.

Russkij sostoit iz "nichego," kotoroe vklyuchaet v sebya "vsyo." Russkij schitaet, chto emu nichego ne prinadlezhit. Russkij schitaet, chto emu prinadlezhit ves' mir. Pri vneshnej myagkosti i pevuchesti Rossii, pri ee bab'em oblichij, lyubvi k kefiru, v etoj strane zhivet naselenie s chudovischnym appetitom. Vchera - vsyo, segodnya - nichego, nazavtra - snova vsyo.

Chlast – slast. Výbor nejlepších opileckých povídek z ruské staré i nové klasiky: Tolstoj, Arcybašev, Garšin, Čechov, Gorkij, Leskov, Andrejev, Kuprin, Averčenko, Zoščenko, Šukšin a Prilepin. Opice ve všech možných podobách, od lehké špičky po devastující „kalby“. Bílé myšky jsou v těchto povídkách to nejpříjemnější, co lze v deliriu vidět. Povídky zábavné, poučné i kratochvilné, zkrátka ruská klasika, jak ji máme rádi…

The second installment of the phenomenal Russian quartet The Night Watch vampire novels set in a richly realized post-Soviet Moscow. The second book in the internationally bestselling fantasy series, The Day Watch begins where The Night Watch left off, set in a modern-day Moscow where the 1,000-year-old treaty between Light and Dark maintains its uneasy balance through careful vigilance from the Others. The forces of darkness keep an eye during the day, the Day Watch, while the agents of Light monitor the nighttime. Very senior Others called the Inquisitors are the impartial judges insisting on the essential compact. When a very potent artifact is stolen from them, the consequences are dire and drastic for all sides. The Day Watch introduces the perspective of the Dark Ones, told in part by a young witch who bolsters her evil power by leeching fear from children’s nightmares as a counselor at a girls’ summer camp. When she falls in love with a handsome young Light One, the balance is threatened and a death must be avenged. The Day Watch is replete with the thrilling action and intricate plotting of the first tale, fuelled by cunning, cruelty, violence, and magic. It is a fast paced, darkly humorous, haunting world that will take root in the shadows of your mind and live there forever.

... Chtěl jsem především vyprávět o lékařích, kteří se podíleli na likvidaci následků havárie. Život sám mě však přiměl k tomu, abych okruh svých zájmů postupně rozšiřoval, abych se setkal se stovkami lidí nejrůznějších profesí — s požárníky a akademiky, s lékaři a milicionáři, s učiteli a pracovníky elektrárny, s ministry a vojáky, s komsomolskými funkcionáři a hodnostáři pravoslavné církve, s americkým milionářem i obyčejnými sovětskými studenty. Poslouchal jsem jejich vyprávění, zaznamenával hlasy na magnetofonový pásek a pak, když jsem po nocích nahrávky poslouchal, znovu a znovu jsem se podivoval pravdivosti a upřímnosti výpovědí, přesnosti detailů, výmluvnosti soudů a fakt... Připadalo mi nesmírně důležité uchovat dokumentární, nevymyšlený ráz těchto povýtce lidských výpovědí. Přál jsem si, aby se uchovala celá pravda... autor

Z Čechovových krátkých humoristických próz u nás v posledních padesáti letech vychází v rozmanitých kombinacích necelých dvacet nejslavnějších povídek. Dvořákův výbor naproti tomu staví především na prózách prakticky neznámých, vydávaných původně pod pseudonymem po nejrůznějších novinách a časopisech, a jen ojediněle je doplněn známými povídkami ze zlatého fondu. Z těchto neznámých děl však ještě silněji ční typicky ruská témata: životní beznaděj nižšího úředníka, bezohlednost mocných, brutalita bezmocných, alkohol. Při pozornějším čtení si často s údivem uvědomíme, že mistrně vypointovaný humor je jen tenkou slupkou, pod níž velký prozaik útočí přímo na ostrůvek existenciální úzkosti, skrývající se hluboko v každém z nás.

"Государыня идет по Кремлю, обозревая его и трогая себя. Сердце ее бьется радостно и оглушительно. Ей так хорошо, что она постанывает от радости при каждом шаге. Стоны становятся все громче, государыня начинает издавать резкие, восторженные звуки. Отразившись от ослепительно белых кремлевских стен, вскрики возвращаются к ней в виде причудливого эха. Она вскрикивает и взвизгивает все сильнее. И вдруг обнаруживает в себе удивительную новую возможность, чудесный дар, проснувшийся в теле: ее помолодевшее, подтянувшееся горло может петь. Да и как петь! Не просто, как все поют, а мощно, высоко, чисто, беря любые ноты. Государыня пробует свое обновленное горло, заставляя его издавать самые причудливые звуки. Горло повинуется ей. Голос ее звенит в Кремле".

Nikolai Vasilievich Gogol' (1809-1852) was a Russian writer of Ukrainian ethnicity and birth. Often called the "father of modern Russian realism, " He was one of the first Russian authors to criticize his country's way of life. Although his early works were heavily influenced by his Ukrainian upbringing, he wrote in Russian and his works belong to the tradition of Russian literature. Gogol was one of the first masters of short prose, alongside Pushkin, Merimee, Hoffmann, and Hawthorne. The main and most persistent characteristic of Gogol's style is its verbal expressiveness. He wrote with a view not so much to the acoustic effect on the ears of the listener as to the sensuous effect on the vocal apparatus of the reciter. The other main characteristic of his genius is the extraordinary intensity and vividness of impressionist vision, sometimes skirting expressionism. The Dead Souls (1842), The Inspector-General and The Overcoat (1842) are among his masterpieces.

Známý televizní zpravodaj z Ruska, překladatel a autor několika knih vytvořil živočichopis lidí zvaných noví Rusové a zaměřuje se v ní mimo jiné také na podivnou novou ruskou kastu, vyznačující se na první podívání především špatnými mravy, barevnými saky, zlatými řetězy a kapsami plnými dolarů. Je to jakási komentovaná čítanka o lidech a jevech, které jsou pro nové Rusko, jak je zná autor ze své novinářské práce, charakteristické. Zároveň také představuje čtenáři některé politiky, o kterých jsme v devadesátých letech hodně slyšeli.

Eine echte Wiederentdeckung – Der Underground-Bestseller Fuck off, Amerika In den 70er Jahren in Russland politisch verfolgt und des Landes verwiesen, ging Limonow nach Amerika, genauer New York. Aus dieser Zeit stammt auch sein erstes Buch Fuck off, Amerika, das nun nach fast zwei Jahrzehnten wieder auf Deutsch vorliegt. Schon längst gehört der Roman zu den Klassikern der russischen Underground-Literatur. Der aufwühlende Bericht ist eine schillernde Anklageschrift gegen Amerika und den falschen Schein der Freiheit, aber auch die Erzählung einer großen Liebe, die in den Wirren der Zeit zerbricht. In New York lebt der Dichter Limonow von Gelegenheitsjobs und haust in einer schäbigen Absteige. Als ihn seine Frau Helena verlässt, irrt er durch die Straßen und flüchtet in eine heillose Welt aus Tagedieben und Herumtreibern. Nichts hat vor seiner scharfen Zunge bestand: nicht die amerikanische Linke, nicht die vermeintlichen Bohemiens. Doch hinter seinem Spott verbirgt sich eine tiefe Melancholie. Mal rotzig, mal obszön, mal zärtlich erzählt Limonow von den hohlen Versprechungen auf ein besseres Leben.

Podtitul: deník ženy, která sloužila za napoleonských válek v ruském jezdectvu Naděžda Durová (1783 - 1866), dcera ukrajinského důstojníka, chtěla uniknout dle vlastních slov "otrockému osudu ruské ženy", utekla z domova a v roce 1807, převlečena za muže a vstoupila do řad ruského jezdectva. Absolvovala závěrečnou část tzv. polského tažení roku 1807, boje s Osmanskou říší na Balkáně a Krymu, zažila Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812 a závěrečné roky napoleonských válek. Její vzpomínky sahají až do roku 1815. Literární kvality oceňovali už současníci, Puškina ostatně inspirovala ke "Kapitánské dcerce".

V románe Prezidentov kocúr autor spomína na rodné exotické prímorské mesto Suchumi a jeho ešte exotickejších obyvateľov, na more, čo pení ako pohár šampanského. Ústrednou postavou autorových spomienok (a spomienok mnohých iných ľudí) je Michail Temurovič Bgažba, ktorý sa už počas života stal legendou a súčasťou mestského folklóru - netypický stranícky funkcionár, pôvodne vedec genetik, ktorý rád žil a šíril radosť a klamstvu dal hlboký etický rozmer. Tento človek sa odrazu ocitol uprostred vojnového besnenia. Na pohrebe Michaila Temuroviča sa zúčastnila aj jeho priateľka Zinaida Nikolajevna a v rukách niesla ryšavého kocúra, vnuka prezidentovho kocúra, ktorého Michail Temurovič našiel v kríkoch a dal jej ho so slovami, že je liečivý a že mu ho osobne daroval americký prezident.

The Russian beauty is Irina Tarakanova. She is beautiful, bisexual, and utterly knowing. She is also a heroine as touchingly human as Emma Bovary and Molly Bloom, and the narrator of this astonishing and sophisticated novel. Abandoning her dull provincial life for Moscow, Irina embarks on a spectacular horizontal career encompassing all layers of Moscow society: Western diplomats, nationalist dissidents, American Journalists, KGB officers. It is not until she meets the older married Leonardik (who once "shook hands with Stalin") that she finds her match. But their relationship is doomed, and neither subsequent lovers, nor memories of her beloved lesbian friend, Ksyusha, can console her. Reflecting on her own and Russia's tragic destiny, Irina decides that it is only through her own self-sacrifice that the motherland that has condemned her can be saved... Combining satire and brutal realism, eroticism and humor, Victor Erofeyev paints an unsparing picture of the Soviet world behind official facades. In his extraordinary heroine, he has also created a vision and a voice that are unique in Russian literature.

"In this short, surreal twist on the classic Russian novel, a doctor travels to a distant village to save its citizens from an epidemic, but a metaphysical snowstorm gets in his way"--

Filmový režisér Oleh Sencov je jedním z odpůrců okupace Krymu, proti kterým Rusko tvrdě zakročilo a poslalo ho na 20 let do vězení. Sencov se v lágru rozhodl držet hladovku, která trvala 145 dnů a během níž si tajně psal deník. Požadoval propuštění všech ukrajinských politických vězňů a jeho hladovka zburcovala svět. Na svobodu se dostal v rámci výměny ruských a ukrajinských zajatců a deník, Kroniku jedné hladovky, se mu podařilo propašovat ven.

V roce 1998 požádalo Nakladatelství Horizont, a. s., Miloše Zemana, zda by souhlasil s vydáním knihy Varovná prognostika. Ajeho souhlasem se prognostika dostala z roviny teoretické do roviny praktické. Není to „ideální stav" pro prognostika? Autor v rukopise seznámí čtenáře nejprve obecně s varovnou prognostikou, uvede ho do problematiky, aby potom v poslední kapitole popsal jakýsi společenský proces, který bude v nejbližší budoucnosti probíhat. Rukopis je pak uložen „k ledu", nepublikován (bohužel na úkor tvůrce), a když je popisovaný proces ukončen (oficiálně), rukopis je „vytažen na světlo" a zveřejněn. A čtenář může číst a sám porovnávat. Mimochodem, jak by asi reagoval, kdyby kniha v roce 1991 opravdu vyšla? Můžeme mít cokoliv proti autorovi, můžeme s ním nesouhlasit ve všem, ale nemůžeme mu vyčítat změnu názorů, onu populární schopnost mít v každém čase tu správnou pravdu.

One of The Telegraph's Best Fiction Books 2011 Moscow, 2028. A scream, a moan, and a death rattle slowly pull Andrei Danilovich Komiaga out of his drunken stupor. But wait--that's just his ring tone. So begins another day in the life of an oprichnik, one of the czar's most trusted courtiers--and one of the country's most feared men. In this new New Russia, where futuristic technology and the draconian codes of Ivan the Terrible are in perfect synergy, Komiaga will attend extravagant parties, partake in brutal executions, and consume an arsenal of drugs. He will rape and pillage, and he will be moved to tears by the sweetly sung songs of his homeland. Vladimir Sorokin has imagined a near future both too disturbing to contemplate and too realistic to dismiss. But like all of his best work, Sorokin's new novel explodes with invention and dark humor. A startling, relentless portrait of a troubled and troubling empire, Day of the Oprichnik is at once a richly imagined vision of the future and a razor-sharp diagnosis of a country in crisis.

4. kniha série Hlídka. V Benátkách Severu neboli v Sankt Petěrburgu se zničehonic objeví nezkrotná sekta Temných, kteří si říkají Černí. Krvavé lidské oběti, výrony energie neuvěřitelné síly, před níž se i moc mágů, jako je Zavulon či Geser, zdá nepatrná, podivné obřady – to vše zneklidňuje zbytek ruského světa Jiných. Je třeba situaci co nejdříve řešit. Nejjednodušší by bylo, kdyby v Pitěru zasáhli moskevští Temní, ale věkovitá rivalita mezi oběma ruskými metropolemi přiměje černého mága Zavulona, aby pro zásah povolal Denní hlídku z Kyjeva. Ta ale na boj proti sektě nestačí. Do rozhodujícího zápasu se musí zapojit Jiní z téměř celé Evropy… Překlad Libor Dvořák.

Kniha My – Deník pádu je antologií autorových chronologicky uspořádaných publicistických článků, psaných v letech 2012–2023 vesměs pro západní média. Co se vlastně stalo s Ruskem? Dmitry Glukhovsky v ostrých, vtipně psaných a emotivně laděných textech podává příběh postupného propadu Putinova Ruska do současného nacionalistického temna, který dokumentuje na jednotlivých konkrétních příkladech s využitím osobních zážitků a postřehů z první ruky. Bedlivě sleduje roli propagandy, pravoslavné církve, tajné policie a jiných složek v budování a fungování dnešního ruského státu. Nebojí se vracet pro analogie do sovětské minulosti, zejména do dob stalinismu. Samotné články jsou doplněny o stručná uvedení čtenáře do dobového kontextu a o vyhodnocení a doplnění z hlediska nejnovějšího vývoje. Tato publikace je důležitým svědectvím ruského intelektuála a disidenta o sobě a své době.

Román z Velké vlastenecké války napsal autor, pracovník sovětské bezpečnosti, na základě vlastních zkušeností. Líčí dramatické akce sovětských rozvědčíků a ilegálních pracovníků v německém týlu.

Pohled na situaci v největším českém veřejnoprávním médiu, vzniklou překotným dosazením nového generálního ředitele a gradující otevřeným konfliktem jeho vedení s velkou částí stávajících zaměstnanců. Kniha je psána z pohledu "vbouřenecké strany", neklade si tudíž žádné nároky na objektivitu, ovšem celkem logicky a přesvědčivě prezentuje boj v televizi jako odpor proti nevhodným praktikám jisté části politického spektra, útočícího na nezávislost mocného média. Publikace je cenná především svou aktuálností, vyšla ještě v průběhu krize, a je samozřejmě "šita horkou jehlou", je zde např. využito řady již jinde publikovaných rozhovorů, což jí ovšem na zajímavosti příliš neubírá.

Posuzování vlivů na životní prostředí je specifickým právním postupem, jehož cílem je mj. získat odborný podklad pro vydání rozhodnutí ve vztahu k činnostem, jež mohou mít dopady na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Komentář zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nabízí podrobný výklad platné právní úpravy, s důrazem na zohlednění recentní judikatury (zejména správních soudů a soudního dvora EU). Předkládá se tak publikace, která si klade za cíl být přínosnou pomůckou nejen pro čtenáře z řad odborné právnické veřejnosti (advokáti, soudci, pracovníci správních úřadů, akademici), ale též pro ty, jichž se práva a povinnosti vyplývající z právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí bezprostředně týkají (investoři, veřejnost, dotčená veřejnost).

„Ruský stát chce autora této knihy zničit. Proč je ruský stát takový? Začněte číst Rusko Leninovo a Stalinovo a mnohé, ne-li všechno pochopíte.“ - Alexandr Mitrofanov, český publicista a odborník na Rusko. Tato kniha je zřejmě posledním, desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska. Jak se vyjádřil sám autor, jeho dílo je pokusem o objektivní přepis ruské historie, který si zakládá na hodnověrnosti fakt, ale je zbaven ideologických nánosů. Jeho vyprávění je určeno hlavně těm, kdo by chtěli dějiny Ruska poznat lépe a v přístupnější podobě, než jakou se vyznačují běžné historické spisy. Jde o velkorysý pokus zorientovat se v tom, co je v dějinách Ruska odkaz dobrý a následováníhodný a co se naopak nepodařilo a je třeba se od toho navždy odstřihnout. „Píšu pro lidi, kteří se v našich dějinách orientují špatně a přejí si to napravit. Proto jsem si předem nestanovil žádnou koncepci. Tohle nejsou dějiny ruské země, ale ruského státu,“ říká Akunin.