Olga Fejtová Books

Monografie věnující se tématu rekatolizace na Novém Městě pražském v kontextu nábožensko politickém, správním, sociálně ekonomickém i z hlediska soukromého každodenního života měšťanů. Věnuje se zevrubně i vymezení základních pojmů a obsahuje podrobný přehled pramenů a literatury.

Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.

Osudy rodiny Kutnaurových, spojené se Šimonem Sušickým a Janem Kutnaurem ze Sonnenštejna, reflektují složitost osobních rozhodnutí v turbulentní době, která vyžadovala individuální zodpovědnost a byla poznamenána náboženskou vírou. Přesvědčení o konkrétním vyznání, v případě Kutnaurových spojené s Jednotou bratrskou, zásadně ovlivňovalo životy lidí. Příběhy zachycené v této knize vyzývají k zamyšlení nad věrností vlastním myšlenkám a odkazu předků, a nad tím, proč lidé někdy mění své názory. Vyprávění o konkrétních osudech je symbolickým zobrazením prožitků mnoha dalších a může být inspirativní i pro současnost. Kniha se opírá nejen o známá fakta, ale také o archivní dokumenty, které objevila historička a archivářka Olga Fejtová. Na jejich základě skládala příběhy, které dramaturgyně Zuzana Vojtíšková oživila svými dramatickými strukturami. V příběhu se objevují otázky nejen historické, ale i nadčasové. Grafik Jáchym Šerých přispěl svými ilustracemi, které vyprávějí obrazem. Dílo vzniklo v dialogu odborného a laického pohledu, aby přiblížilo osudy rodiny Kutnaurových v neklidné době bělohorské širokému spektru čtenářů.

Sborník příspěvků z 21. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, konané ve spolupráci s Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve dnech 1. a 2. října 2002 v Clam-Gallasově paláci v Praze, sestavili Olga Fejtová, Václav Ledvinka a Jiří Pešek. Obsahuje příspěvky zaměřené na městské elity středověku a raného novověku, včetně úvodního zamyšlení o českých a moravských pozdně středověkých městech. Autorky a autoři se věnují různým aspektům pražské inteligence a elity, jako jsou novoměstské radní elity v 15. století, vizitační protokol arcijáhna Pavla z Janovic, a měšťanské elity v 17. století, včetně jejich vztahu k módě a luxusu. Další příspěvky zkoumají uměleckou reprezentaci panovníka, daňové povinnosti městských elit a charakter vůdčí vrstvy městského obyvatelstva na příkladu Brna. Kromě toho se pozornost věnuje i městské elitě v Krakowě a kulturní identitě elit v Gdaňsku, Toruně a Elbinku. Sborník přináší cenné pohledy na historické a sociální kontexty městských elit a jejich vliv na vývoj městské kultury a společnosti.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly publikovány v letech 1988–2020 a zaměřují se na dějiny měst a jejich elit v raném novověku, zejména na příkladu Loun a pražských měst. Souborné vydání patnácti statí přispívá k poznání klíčových problémů postmedieválních měst a usnadňuje vědecké využití textů, které byly dosud hůře dostupné. Publikace se věnuje ekonomické a sociální struktuře městského obyvatelstva, domovní držbě, meziměstským vztahům, migraci, národnostní situaci a konfesijním poměrům, městské (samo) správě a urbánním elitám. Kniha obsahuje také úvodní zamyšlení Jiřího Peška, který shrnuje význam autorčiných výzkumů. Pešek zdůrazňuje, že Fejtová vychází z důkladného archivního studia a systematicky zohledňuje širší kontext na základě relevantní literatury. Výsledky její práce nabízejí široký komparativní potenciál pro podobné výzkumy v jiných městech a poskytují metodickou oporu a inspiraci pro další badatele.

Publikace vznikla jako součást projektu Muzea hlavního města Prahy, připravovaného za odborné spolupráce Archivu hlavního města Prahy a předních odborníků na dané téma, k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře (8. 11. 1620) a popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí(21. 6. 1621). Oba mezníky – bitva i exekuce, jako centrální body celého projektu – symbolizují významný předěl nábožensko-politického vývoje Českých zemí a jejich hlavního města. Publikace nás provede nejprve předbělohorskou a myšlenkově relativně svobodnou Prahou konce 16. a počátku 17. století, dramatickými událostmi let 1620–1621, nejistými a krutými roky třicetileté války a prvními poválečnými desetiletími v rekonstruované a rekatolizované zemi. Pražská města představuje nejen jako scénu dějinných událostí, které ovlivnily politický vývoj Evropy, ale zejména jako důležitého aktivního činitele tohoto vývoje...

Publikace byla vydána při příležitosti životního jubilea Jaroslavy Mendelové. Statě uspořádala Olga Fejtová ve spolupráci s Kateřinou Jíšovou, Markem Lašťovkou a Hanou Svatošovou.

Tato monografie může sloužit jako přehledová příručka, která přináší základní informace o ideové lince sociálního myšlení v česko-rakouském prostoru, chudinském a sociálním zákonodárství a také o konkrétním institucionálním fungování chudinských a sociálních opatření v západní části habsburské monarchie a následně i v Československu v období od josefínských reforem do vypuknutí druhé světové války.

Sborník příspěvků věnovaných Václavu Ledvinkovi k šedesátým narozeninám.