Olga Fejtová Book order

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly publikovány v letech 1988–2020 a zaměřují se na dějiny měst a jejich elit v raném novověku, zejména na příkladu Loun a pražských měst. Souborné vydání patnácti statí přispívá k poznání klíčových problémů postmedieválních měst a usnadňuje vědecké využití textů, které byly dosud hůře dostupné. Publikace se věnuje ekonomické a sociální struktuře městského obyvatelstva, domovní držbě, meziměstským vztahům, migraci, národnostní situaci a konfesijním poměrům, městské (samo) správě a urbánním elitám. Kniha obsahuje také úvodní zamyšlení Jiřího Peška, který shrnuje význam autorčiných výzkumů. Pešek zdůrazňuje, že Fejtová vychází z důkladného archivního studia a systematicky zohledňuje širší kontext na základě relevantní literatury. Výsledky její práce nabízejí široký komparativní potenciál pro podobné výzkumy v jiných městech a poskytují metodickou oporu a inspiraci pro další badatele.

Publikace vznikla jako součást projektu Muzea hlavního města Prahy, připravovaného za odborné spolupráce Archivu hlavního města Prahy a předních odborníků na dané téma, k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře (8. 11. 1620) a popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí(21. 6. 1621). Oba mezníky – bitva i exekuce, jako centrální body celého projektu – symbolizují významný předěl nábožensko-politického vývoje Českých zemí a jejich hlavního města. Publikace nás provede nejprve předbělohorskou a myšlenkově relativně svobodnou Prahou konce 16. a počátku 17. století, dramatickými událostmi let 1620–1621, nejistými a krutými roky třicetileté války a prvními poválečnými desetiletími v rekonstruované a rekatolizované zemi. Pražská města představuje nejen jako scénu dějinných událostí, které ovlivnily politický vývoj Evropy, ale zejména jako důležitého aktivního činitele tohoto vývoje...

Osudy rodiny Kutnaurových, spojené se Šimonem Sušickým a Janem Kutnaurem ze Sonnenštejna, reflektují složitost osobních rozhodnutí v turbulentní době, která vyžadovala individuální zodpovědnost a byla poznamenána náboženskou vírou. Přesvědčení o konkrétním vyznání, v případě Kutnaurových spojené s Jednotou bratrskou, zásadně ovlivňovalo životy lidí. Příběhy zachycené v této knize vyzývají k zamyšlení nad věrností vlastním myšlenkám a odkazu předků, a nad tím, proč lidé někdy mění své názory. Vyprávění o konkrétních osudech je symbolickým zobrazením prožitků mnoha dalších a může být inspirativní i pro současnost. Kniha se opírá nejen o známá fakta, ale také o archivní dokumenty, které objevila historička a archivářka Olga Fejtová. Na jejich základě skládala příběhy, které dramaturgyně Zuzana Vojtíšková oživila svými dramatickými strukturami. V příběhu se objevují otázky nejen historické, ale i nadčasové. Grafik Jáchym Šerých přispěl svými ilustracemi, které vyprávějí obrazem. Dílo vzniklo v dialogu odborného a laického pohledu, aby přiblížilo osudy rodiny Kutnaurových v neklidné době bělohorské širokému spektru čtenářů.

Tato monografie může sloužit jako přehledová příručka, která přináší základní informace o ideové lince sociálního myšlení v česko-rakouském prostoru, chudinském a sociálním zákonodárství a také o konkrétním institucionálním fungování chudinských a sociálních opatření v západní části habsburské monarchie a následně i v Československu v období od josefínských reforem do vypuknutí druhé světové války.