Prokop Tomek Books

Portréty několika desítek čs. uprchlíků, kteří se vraceli do vlasti jako agenti a kurýři (většinou pod patronací zpravodajských služeb USA), byli odhaleni, dopadeni a odsouzeni k nejvyšším trestům.

Cílem knihy je seznámit čtenáře s autentickými budovami a místy, kde před rokem 1989 působila Státní bezpečnost a další represivní složky totalitního režimu. Kniha nabízí přehled informací o různých součástech StB, jejich struktuře a funkcích, a zasazuje je do kontextu města, které se za posledních dvacet let změnilo. Stanovit místa působení StB je obtížné, neboť jejich činnost byla přísně utajena, včetně budov, kde operovali. Úvodní část přibližuje činnost StB a zahrnuje i byty a prostory, kde se setkávali s agenty. Tato místa jsou doplněna informativním textem a výběrem adres. V Praze se odehrály dramatické události, jako zastřelení protikomunistických odbojářů. Kniha se snaží přiblížit tuto rozsáhlou problematiku a obsahuje ukázky takových událostí s původními fotografiemi StB. Veřejnost má nyní možnost seznámit se s tajně pořízenými fotografiemi z doby sledování osob, což činí celou Prahu místem působení StB. Hlavní část knihy obsahuje hesla věnovaná jednotlivým budovám, s identifikačními údaji a historickým vývojem místa, doplněná současnými fotografiemi. Autentické fotografie z doby působení StB jsou velmi vzácné, což činí tento přehled ještě cennějším.

Edice záznamů plukovníka Františka Masaříka o každodenním životě v pracovním táboře na Mírově. editor: Prokop Tomek, neprodejné.

Kniha sleduje vzestup a pád ministra vnitra Rudolfa Baráka (1915-1995), pozoruhodné postavy komunistické éry v našich dějinách. Ambiciózní pohlavár, jehož zatčení za přítomnosti samotného Antonína Novotného a následující proces a odsouzení byly již ve své době provázeny legendami, a v letech následujících byl orwellovským způsobem vymazáván z dějin, byl a stále je v obecném povědomí považován za jakéhosi předchůdce pokusů o modernizaci a liberalizaci komunistického režimu. Práce Prokopa Tomka, založená na studiu množství archivních materiálů, zbavuje ministra Baráka této nezasloužené pověsti a ukazuje jej ve skutečném, a nelichotivém, světle jako bezskrupulózního aparátčíka, nemilosrdného vykonavatele a organizátora bezpráví, který neváhal organizovat teroristické činy únosy a atentáty, využívat ve službě komunistického represivního aparátu bývalých nacistických zločinců, i člověka ovládaného osobními ambicemi a touhou po obohacení. Ukazuje ale i jinou tvář nejednoznačné Barákovy osobnosti jeho kulturní mecenášství, například podporu malířů Otakara Kubína a Jana Zrzavého

Brigádní generál František Moravec, účastník prvního, druhého i protikomunistického zahraničního odboje, je dnes připomínán především jako duchovní otec operace Anthropoid. V zapomnění upadlo, že za druhé světové války byl po boku Jana Masaryka, Prokopa Drtiny či Ferdinanda Peroutky také jedním z „hlasů“ BBC, hovořících z Londýna ke krajanům v okupované vlasti. Nápravu přináší publikace, v níž se čtenáři mohou poprvé seznámit se všemi Moravcovými rozhlasovými komentáři z válečných let. Jejich autor se v nich představuje jako střízlivý vojenský odborník, povzbuzující ducha obyvatel protektorátu brilantními rozbory probíhajícího konfliktu.

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin. Text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu. Kniha vychází ke stému výročí Tigridova narození.

Informace o činnosti StB se doposud spíše orientovaly na známé osobnosti v prostředí velkoměst. Tato kniha se snaží doplnit chybějící informace o existenci StB na periferii, mimo hlavní město a další velkoměsta. Práce se opírá především o zatím málo využívané archivní materiály bývalé StB z Oddělení StB Havlíčkův Brod, případně zprávy o činnosti Krajské správy SNB. Autor dále v práci vychází z rozkazů, nařízení a směrnic ministerstva vnitra. Jako doplňkový materiál využívá místní tisk Cesta Vysočiny a vzpomínek pamětníků. Kniha je členěna na dva základní tematické okruhy: na otázky související s aparátem StB a státní mocí a na důsledky existence bezpečnostního aparátu pro občany. Čtenáři v knížce najdou jak odpovědi a vysvětlení obecně platných postupů, a tak i vodítko, jak hodnotit své osobní zážitky nebo špatné zkušenosti. Kniha vychází ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločin. komunismu. Na příkladu konkrétní situace v okrese Havlíčkův Brod popisuje autor vznik, vývoj a činnost Státní bezpečnosti, její propojení se státními i stranickými orgány. Zabývá se rovněž metodami činnosti, technickými prostředky a agenturní sítí.

V pořadí již třetí kniha, zaměřená na období politických procesů v Československu a jejich oběti, se věnuje oblasti popravených příslušníků SNB, Ministerstva vnitra a Sboru vězeňské stráže. Publikace narušuje zažitou představu policistů jako jednolité hmoty, bezvýhradně oddané komunistickému režimu. Mezi popravenými nacházíme odhodlané protikomunistické odbojáře, nevinné oběti politických procesů a ve dvou případech také exponenty vládnoucí moci, smetené intrikami svých spolustraníků. Jeden z policistů byl dokonce souzen v neznámějším procesu doby nesvobody, jehož hlavní osobou se stala doktorka Milada Horáková. K policistům, popraveným z politických důvodů jsou v samostatné části knihy přiřazeny také případy exekvovaných z kriminálních příčin (podobně jako u knihy Vojáci na popravišti), mezi policisty se takové kauzy vyskytly dvě. Kniha je doprovázena množstvím fotografického materiálu, ke každému z popisovaných mužů se podařilo dohledat fotografii, některé autorům poskytli přímo členové rodiny.

Podtitul zní: Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti. // Publikace byla pokřtěna ve čtvrtek 17. srpna 2017

Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace.Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.

Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, se zabývají dosud opomíjeným tématem vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu a škodami, které způsobily během dvacetileté okupace. Po invazi Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vzrostly oběti na životech a zranění způsobená okupačními jednotkami, které způsobily škody v řádu desítek až stovek milionů korun. Nová kniha ukazuje, že dosud uváděný počet 108 civilních obětí byl silně podhodnocený. Během „dočasného“ pobytu, který se stal v očích obyvatel věčností, umírali další nevinní civilisté a vznikaly nezvratné zdravotní problémy. Kniha se věnuje také právnímu rámci „pobytu“ Střední skupiny vojsk a metodice jednání o škodách. Další kapitoly přinášejí informace o počtech a úkolech okupačních jednotek a každodenním životě v uzavřených prostorách. Zmiňuje také odsun sovětských vojsk po pádu komunistického režimu a hledání spravedlnosti pro oběti. Kniha poprvé analyzuje zločiny a násilné chování okupantů, skutečný počet obětí a způsob, jakým se československé orgány s pachateli vypořádaly. Obsahuje unikátní, dosud nezveřejněné fotografie a fakta z původních archivních pramenů.

Tématem monografie je postava Miroslava Picha, symbolického aktéra doby upevňování moci KSČ v Československu. Narodil se v roce 1919 a zapojil se do levicového hnutí před nacistickou okupací. Po emigraci do SSSR v roce 1940 se účastnil odboje a po absolvování vojensko-politických kurzů byl v roce 1944 vysazen jako komisař do protektorátu. Zde se zapojil do partyzánského boje a po válce se angažoval v zpravodajské struktuře Zemského odboru bezpečnosti, kde plnil úkoly pro KSČ. Jeho činnost se nesmazatelně zapsala do historie komunistického násilí, podílel se na případech vražd a mučení. Po roce 1949 byl nucen opustit Státní bezpečnost kvůli násilí a později se dostal do soukolí čistek v KSČ. Po propuštění z vězení v roce 1957 pracoval jako horník a jeho pověst oběti přispěla k jeho rehabilitaci jako účastníka protinacistického odboje. V roce 1968 byl znovu zadržen a jeho příběh se stal známým v kontextu diskuse o zneužívání moci StB. Po roce 1989 se ocitl v centru zájmu, ale nedostatek informací ovlivnil diskusi o jeho minulosti. Na počátku roku 1995 se rozhodl odejít ze života. Monografie detailně mapuje jeho život, zločiny a vztahy s historickou obcí, čímž pomáhá lépe pochopit proces uchopení moci KSČ a zneužití moci.

Kniha „Balony svobody. Letákové operace Svobodné Evropy 1951-1956“ představuje první české shrnutí jednoho z aspektů studené války. V letech 1951 až 1956 probíhaly z Německa propagandistické kampaně s letáky, které byly dopravovány nad Československo pomocí balonů. Tento projekt byl nejrozsáhlejší svého druhu v Československu a ve srovnání s podobnými akcemi pro Maďarsko a Polsko byl největší. Hlavními organizacemi byly americký Národní výbor pro svobodnou Evropu a Tažení za svobodu, přičemž skutečnými iniciátory byly CIA a americká vláda, které financovaly projekty. Letáky byly součástí psychologické války proti předpokládanému komunistickému ohrožení. Kniha zkoumá okolnosti vzniku balonových akcí a popisuje i jiné využití balonů během studené války, včetně přepravy agentů do Československa. Dále se zaměřuje na vznik letákového projektu „Větry svobody“, operaci „Prospero“ a největší operaci „Veto“. Kniha také odhaluje autorské pozadí letáků a popisuje podobné projekty pro Polsko a Maďarsko. Vysílání balonů vyvolávalo silné reakce totalitního režimu a mělo i negativní důsledky, včetně zranění obyvatel. Analýza ukazuje, že šlo o unikátní formu exilové publicistiky. Vliv balonových akcí na domácí obyvatelstvo nelze přesně posoudit, ale reakce režimu naznačují, že měly určitý dopad.

Podtitul: Pavel Pecháček v Československém rozhlase, v Hlasu Ameriky a ve Svobodné Evropě Kniha zachycuje životní a profesní příběh Pavla Pecháčka, významné osobnosti Československého/Českého rozhlasu. Jeho dramatické osudy začínají po nucené emigraci rodičů po roce 1948, v níž se jeho otec stane významným činitelem, posléze ředitelem zahraničního vysílání Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Pavel je vychováván s dalšími sourozenci ostatními příbuznými v socialistickém Československu, skoro zázrakem se prosadí rovněž v rozhlase a jde ve stopách svého otce… Dramatický životopisný příběh je prokládán autentickými vzpomínkami hlavní postavy příběhu.

Fenomén věznice. 1627-1857-2007 Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Jičíně ve dnech 23. a 24. října 2007 Část II. - Historie věznice (1857-2007)

Editor: Marek Syrný ; autori: Mária Badinská a 15 ďalších: - Goněc, Vladimír - Hruboň, Anton, 1989 - Koura, Jan - Križalkovičová, Zuzana - Mazurkiewicz, Anna - Medvecký, Matej - Michálek, Slavomír, 1961 - Nekola, Martin, 1978 - Podolec, Ondrej, 1975 - Raška, Francis - Segeš, Dušan, 1977 - Prando Šušová, Patrizia - Tomek, Prokop,1965 - Vajda, Barnabás

Jindřich pochází ze Šluknova, kde se narodil 22. července 1952. Vždy se cítil a cítí být severočeským patriotem. Mnoho na tom nezměnila ani skutečnost, že léta dětství, dospívání a rané dospělosti prožil v Karlových Varech. Pro jeho celkové osobnostní a odborné založení mělo rozhodující význam rodinné zázemí. Od mala jej takto provázel étos Masarykovy první republiky s legionářskou a sokolskou tradicí. Odtud pramení základy jeho hodnotového systému a úcta k historii vlastního národa a státu.

: výstava k 60. výročí zahájení zahraničního protikomunistického odboje Katalog výstavy věnováné 60. výročí zahájení československého protikomunistického zahraničního odboje.

Rozsáhlá studie mapuje takřka čtyřicetileté úsilí Státní bezpečnosti o pronikání do rozhlasové stanice Rádio svobodná Evropa, sídlícího od zahájení své činnosti v roce 1951 do pádu totalitních režimů Východní Evropy v Bavorském Mnichově. Většina dokumentů z provenience StB je v publikaci předkládána veřejnosti poprvé.

Studie českých i slovenských historiků věnované československým dějinám od konce druhé světové války do roku 1956.

Vývoj systému agenturní činnosti ve vězeňských zařízeních československého komunistického režimu 1948-1989. Budování a vývoj věznic StB v období 1948-1952. Studie přibližují situaci v československém vězeňství v letech 1948 až 1989 i budování a vývoj vězeňských zařízení.

Publikace prostřednictvím dokumentů přibližuje uplatnění projektu přísně tajné databáze nepřátel Sovětského svazu a jeho satelitů v československých podmínkách.

Válečný deník Rudolfa Krzáka sestavil Prokop Tomek.

Události v armádě na konci totalitní vlády a během budování demokratického státu až do rozdělení Československa představují fascinující část našich dějin. Kniha se zaměřuje na rok 1989, události Sametové revoluce a vývoj do roku 1992. Dosud nebyly vojenské aspekty těchto událostí takto souhrnně zpracovány. Tématem je nejen organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v roce 1989, měnící se postavení armády ve společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na reformy a první stažení sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 je zajímavá nejen příprava na vojenský zásah, ale i reakce vojenských útvarů na společenský pohyb a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila pomalu, ale došlo k zkrácení vojenské služby, zavedení alternativní služby a dalším politickým a humanizačním reformám. Vzrůstající zájem veřejnosti a médií o armádu doplnil obraz o definitivním stažení sovětských vojsk, rozpuštění Varšavské smlouvy a počátky zahraničních misí. Kniha uzavírá události roku 1992, redislokaci a přípravy na rozdělení státu a armády. Může být užitečná pro zájemce o vojenskou a politickou historii Československa v málo zpracovaném období.