Jindřich pochází ze Šluknova, kde se narodil 22. července 1952. Vždy se cítil
a cítí být severočeským patriotem. Mnoho na tom nezměnila ani skutečnost, že
léta dětství, dospívání a rané dospělosti prožil v Karlových Varech. Pro jeho
celkové osobnostní a odborné založení mělo rozhodující význam rodinné zázemí.
Od mala jej takto provázel étos Masarykovy první republiky s legionářskou a
sokolskou tradicí. Odtud pramení základy jeho hodnotového systému a úcta k
historii vlastního národa a státu.
Brigádní generál František Moravec, účastník prvního, druhého i
protikomunistického zahraničního odboje, je dnes připomínán především jako
duchovní otec operace Anthropoid. V zapomnění upadlo, že za druhé světové
války byl po boku Jana Masaryka, Prokopa Drtiny či Ferdinanda Peroutky také
jedním z „hlasů“ BBC, hovořících z Londýna ke krajanům v okupované vlasti.
Nápravu přináší publikace, v níž se čtenáři mohou poprvé seznámit se všemi
Moravcovými rozhlasovými komentáři z válečných let. Jejich autor se v nich
představuje jako střízlivý vojenský odborník, povzbuzující ducha obyvatel
protektorátu brilantními rozbory probíhajícího konfliktu.
Tématem monografie je postava Miroslava Picha, symbolického aktéra doby upevňování moci KSČ v Československu. Narodil se v roce 1919 a zapojil se do levicového hnutí před nacistickou okupací. Po emigraci do SSSR v roce 1940 se účastnil odboje a po absolvování vojensko-politických kurzů byl v roce 1944 vysazen jako komisař do protektorátu. Zde se zapojil do partyzánského boje a po válce se angažoval v zpravodajské struktuře Zemského odboru bezpečnosti, kde plnil úkoly pro KSČ. Jeho činnost se nesmazatelně zapsala do historie komunistického násilí, podílel se na případech vražd a mučení. Po roce 1949 byl nucen opustit Státní bezpečnost kvůli násilí a později se dostal do soukolí čistek v KSČ. Po propuštění z vězení v roce 1957 pracoval jako horník a jeho pověst oběti přispěla k jeho rehabilitaci jako účastníka protinacistického odboje. V roce 1968 byl znovu zadržen a jeho příběh se stal známým v kontextu diskuse o zneužívání moci StB. Po roce 1989 se ocitl v centru zájmu, ale nedostatek informací ovlivnil diskusi o jeho minulosti. Na počátku roku 1995 se rozhodl odejít ze života. Monografie detailně mapuje jeho život, zločiny a vztahy s historickou obcí, čímž pomáhá lépe pochopit proces uchopení moci KSČ a zneužití moci.
Události v armádě na konci totalitní vlády a během budování demokratického státu až do rozdělení Československa představují fascinující část našich dějin. Kniha se zaměřuje na rok 1989, události Sametové revoluce a vývoj do roku 1992. Dosud nebyly vojenské aspekty těchto událostí takto souhrnně zpracovány. Tématem je nejen organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v roce 1989, měnící se postavení armády ve společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na reformy a první stažení sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 je zajímavá nejen příprava na vojenský zásah, ale i reakce vojenských útvarů na společenský pohyb a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila pomalu, ale došlo k zkrácení vojenské služby, zavedení alternativní služby a dalším politickým a humanizačním reformám. Vzrůstající zájem veřejnosti a médií o armádu doplnil obraz o definitivním stažení sovětských vojsk, rozpuštění Varšavské smlouvy a počátky zahraničních misí. Kniha uzavírá události roku 1992, redislokaci a přípravy na rozdělení státu a armády. Může být užitečná pro zájemce o vojenskou a politickou historii Československa v málo zpracovaném období.
První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin.
Text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu.
Kniha vychází ke stému výročí Tigridova narození.
Podtitul zní: Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti. // Publikace byla pokřtěna ve čtvrtek 17. srpna 2017
Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace.Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.
