Irena Sendlerová byla opravdová hrdinka, která za druhé světové války pomohla nespočtu lidí. Když si uvědomila, že všechny Židy ve varšavském ghettu čeká smrt, rozhodla se zachránit co nejvíc dětí. I přes obrovské nebezpečí je pašovala ven ve velkém a většina z nich se díky Irenině odvaze dožila konce války. Seznamte své děti s příběhem této výrazné představitelky protinacistického odboje – speciálně uzpůsobená publikace s úchvatnými ilustracemi je naprosto pohltí.
Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Ateista, který o sobě napsal: „Věřím jen Kristovu učení a Jeho evangeliu.“ Milující otec, starostlivý bratr a vášnivý milenec. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka.
Kým byl Felix Dzeržinskij ve skutečnosti?
Na tuto otázku se pokouší odpovědět polská novinářka a reportérka Sylwia Frołow a boří přitom mýty, které šéfa Čeky obklopují. Snaží se proniknout do způsobu jeho myšlení, aniž by ospravedlňovala jeho zločiny. Portrét stvořitele nejhorší tajné policie v dějinách vychází z dosud neznámých dopisů a poznámek samotného Dzeržinského i osobních rozhovorů s jeho příbuznými. Seznamuje nás s jeho osudem od dětství a školních let přes kněžský seminář a kariéru revolucionáře a teroristy až k postu nejvlivnějšího muže v sovětském Rusku.
V lednu 1969 se na pražském Václavském náměstí zapálil dvacetiletý student Jan Palach. Chtěl tak vyburcovat své spoluobčany, aby se postavili nastupující normalizaci. Ačkoliv na jeho protest i smrt bezprostředně reagovaly statisíce lidí, dalšímu omezování občanských svobod se již zabránit nepodařilo. Od Palachovy doby je tak nasnadě otázka, zda měl jeho čin vůbec smysl, a pokud ano, tak jaký? Sborník Jan Palach '69 nabízí řadu textů, úvah a dokumentů, které by měly napomoci v hledání odpovědí. Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi. Podrobně se věnuje rovněž osudům Palachových následovníků i předchůdců v Československu a v dalších státech východního bloku. Součástí knihy je rozsáhlá edice archivních dokumentů a fotografií, které shromáždili během vyšetřování Palachova sebeupálení příslušníci Veřejné i Státní bezpečnosti. Jedná se většinou o dosud nepublikované materiály.
Modlitwa o deszcz jest owocem jedenastu podróży Wojciecha Jagielskiego do Afganistanu, odbytych między wiosną 1992 roku a jesienią roku 2001. W świecie i w czasach zdominowanych przez kompromis, ewolucję i pogodzenie się z przykrym odkryciem, że rzeczywistość daleko odbiega od wyobrażeń, podróż do Afganistanu jest dla Europejczyka powrotem do świata zapomnianych, jeśli nie zdradzonych ideałów i prawd. W Afganistanie nie ma dróg na skróty, nie ma miejsca na udawanie, wszystko ma wymiar podstawowy. W Boga wierzy się tu naprawdę, a wolność ma posmak anarchii. Historia Afgańczyków, zwykle wbrew nim samym, jest nieustannym pasmem rewolucji i kontrrewolucji, tragicznie nieudanych poszukiwań doskonałego sposobu życia oraz natychmiastowego odrzucania wszystkiego, co obce, narzucone, co okazywało się pomyłką lub wymagało odstąpienia od utopijnych zazwyczaj wyobrażeń. Modlitwa o deszcz jest kroniką powstawania i upadków afgańskich reżimów oraz bratobójczych wojen, pocztem komendantów, watażków, świętobliwych mułłów i walecznych wojowników, ale przede wszystkim opowieścią o bezkompromisowym poszukiwaniu Absolutu, zabójczym i jednocześnie pozwalającym zachować godność, wolność oraz wierność podstawowym wartościom.
Prejdite s nami labyrintmi gréckej mytológie v tejto nádhernej bohato ilustrovanej knihe. Nájdite cestu von zo spleti kľukatých cestičiek medzi bohmi, mocnými hrdinami a bájnymi bytosťami. Na tejto dobrodružnej ceste spoznáte Herakla a argonautov, Minotaura a Kyklopov, Sizyfa, Odysea i nádhernú Trójsku Helenu.
Navštívite olympiádu, grécke divadlo a aténsku Akropolu. Straťte sa v tejto knihe a objavte Grécko antických čias.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.
Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás.
Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu.
Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
Winner of the EBRD Literature Prize awarded by the European Bank for Reconstruction and Development. A city ignited by hate. A man in thrall to power. The ferociously original award-winning bestseller by Poland's literary phenomenon--his first to be translated into English. It's 1937. Poland is about to catch fire. In the boxing ring, Jakub Szapiro commands respect, revered as a hero by the Jewish community. Outside, he instills fear as he muscles through Warsaw as enforcer for a powerful crime lord. Murder and intimidation have their rewards. He revels in luxury, spends lavishly, and indulges in all the pleasures that barbarity offers. For a man battling to be king of the underworld, life is good. Especially when it's a frightening time to be alive. Hitler is rising. Fascism is escalating. As a specter of violence hangs over Poland like a black cloud, its marginalized and vilified Jewish population hopes for a promise of sanctuary in Palestine. Jakub isn't blind to the changing tide. What's unimaginable to him is abandoning the city he feels destined to rule. With the raging instincts that guide him in the ring and on the streets, Jakub feels untouchable. He must maintain the order he knows--even as a new world order threatens to consume him.
Wojciech Tochman powraca z nową reporterską opowieścią o Kambodży po ludobójstwie. Khmerzy przez lata dręczyli i mordowali swoich, a ci, którzy przeżyli, zostali bez domów, bliskich i z traumą. Ich niewola trwa od dziesięcioleci, a wokół nich panują samotność, ciemność i pustka. Tochman z precyzją i wrażliwością opisuje ludzi, których odwaga została złamana, ból, który nie ustępuje, oraz lęk sprzyjający przemocy. Wspólnota jest niszczona przez nieufność i bezradność wobec uczuć oraz chorób. Dziś Kambodża staje się lustrem dla całego świata. Osoby chore, które kogoś zaatakowały, są uwięzione przez rodziny z obawy przed agresją. Ale to nie jedyny powód. Rodziny boją się również o kobiety, obawiając się, że chore mogą zostać zgwałcone. Lekarze i psycholodzy potwierdzają, że strach przed konsekwencjami gwałtu sprawia, że lepiej jest zamknąć chore w klatkach, niż ryzykować narodziny "naznaczonego" dziecka. Tochman w swojej książce ukazuje brutalną rzeczywistość, która wciąż dotyka Kambodżę, będąc jednocześnie refleksją nad szerszymi problemami społecznymi.
Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie - zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku - a to vše nezvykle barvitým jazykem.
Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická.
Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica.
Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).
Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby, včetně řady přesahů do jiných vědních disciplín, například filozofie či filmové vědy. Předmětem analýzy se staly klíčové texty tzv. literatury hrůzy - od obrozeneckých knížek lidového čtení a tzv. krvavých románů přes vybrané Máchovy, Erbenovy či Sabinovy texty a avantgardní prózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala nebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární hrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks, Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Jan Křesadlo aj.) včetně současné literatury (Miloš Urban).
Dobra prezencja bywa kluczem do sukcesu, a metka na ubraniu ma znaczenie. Czasem to kwestia życia lub śmierci. Dla niektórych – dosłownie. Blisko 1200 kobiet i mężczyzn zabitych pod gruzami Rana Plaza. Spalona szwalnia w Ashulii, w której pewnego wieczoru zamknięto pracowników na wyższych piętrach, by z płonącego budynku wynieść najpierw zawartość magazynu na parterze. Oburzające. Ale na miano skandalu zasługuje dopiero to, że za spodnie czy sukienkę, które w Bangladeszu uszyto za 10 zł, w polskim centrum handlowym musisz zapłacić dziesięć-piętnaście razy więcej. Marek Rabij, dziennikarz działu gospodarczego tygodnika „Newsweek Polska” w maju 2013 roku – tuż po zawaleniu się Rana Plaza – pojechał do Dhaki poznać z bliska warunki, w jakich produkuje się w Bangladeszu ubrania dla polskich i zagranicznych marek. Rok później powraca na dłużej do banglijskich slumsów w poszukiwaniu odpowiedzi na pytanie, czy katastrofa z 24 kwietnia 2013 r. wpłynęła jakoś na funkcjonowanie globalnego przemysłu odzieżowego.
Ta historia zelektryzowała Holandię, ale to młody polski reporter napisał o
niej najpełniej. Podczas swojego drobiazgowego reporterskiego śledztwa Kamil
Bałuk szukał odpowiedzi na pytanie, jak doszło do tego, że jeden człowiek
został ojcem ponad dwusetki dzieci i kim są dziś te dorosłe już dzieci.
Reporter mnoży pytania: Czy każdy człowiek ma prawo do posiadania dziecka? Czy
każde dziecko ma prawo do wiedzy o swoich biologicznych korzeniach? Czy dawca
nasienia ma prawo do anonimowości? Wszystkie dzieci Louisa to pasjonująca i
trudna do uwierzenia opowieść o kraju, w którego języku nie funkcjonuje słowo
rodzeństwo, a także o kraju niewielkim gdzie żyją ponad dwie setki braci i
sióstr. To również opowieść o lekarzu, który chciał być Bogiem, i o anonimowym
dawcy nasienia, który ukrywał nie tylko swoją tożsamość, ale również
tajemnicę, którą przekazał ponad dwustu potomkom
Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za účast na brutální vraždě přináší hlubokou analýzu spravedlnosti a odpuštění. Dívka, označovaná médii jako „bestie“, se dostala do centra pozornosti, přestože se na činu nepodílela aktivně. Autor Wojciech Tochman se zaměřuje na rekonstrukci událostí, vyšetřování a mediální hon, přičemž klade zásadní otázky o nebezpečnosti vražedkyně a důvodech, proč byla vybrána jako hlavní cíl veřejného zájmu. Jaká je role doživotního trestu v naší společnosti? Tresty se vyvíjely a odrážejí naše pokusy vyrovnat se s nejhoršími zločiny. Zatímco dříve dominovalo pojetí „oko za oko“, dnes se více zaměřujeme na možnost nápravy. Tochman se ptá, zda je možné považovat dívku za nenapravitelnou, a co její případ vypovídá o našem soudnictví a předsudcích. Jak se vyrovnáváme s otázkou, kdy je trest dostatečný, a zda je možné dát odsouzené šanci na nový život po dvaceti pěti letech za mřížemi? Autor se nespokojuje s povrchními odpověďmi a hledá skutečné příčiny chování mladých lidí, kteří se stali vrahy.
Dobrodružná alternativní historie z pera mistra evropské fantastiky
Než se Hieronim Berbelek střetl s Černokněžníkem sídlícím v moskevském kremlu, býval vynikajícím vůdcem a stratégem. Někdejší moc může získat zpět, dokáže-li najít svoji ztracenou Formu. Svět Jiných písní je totiž světem, jemuž vládne Forma, světem, v němž se zhmotnily představy starořeckých filozofů v čele s Aristotelem. Slunce obíhá kolem Země, hmota se neskládá z atomů, nýbrž ze živlů, na nebi se vznášejí létající vepři, po zemi pobíhají xevry a tapalopy a na stromech rostou medoranče. Svět jasné hierarchie ovšem naruší Zkřivení, Skoliodoi — tajemní příchozí z vesmíru, ztělesnění chaosu.
V čele boje proti nim má stanout právě Hieronim Berbelek, za pomoci tajemné Měsíční vědmy i vlastních dětí, které léta neviděl. Vydává se na cestu do Afriky, odkud se do světa šíří tajemní netvoři a kde se hroutí všechny známé hranice. Postupně však začne mít podezření, že vše může vypadat jinak, než si původně myslel. Jak porazit zlo a přitom zůstat sám sebou?
Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.
