Tomáš Pospiszyl Books

This publication searches for the place of Czech, Slovak, and Eastern European postwar art in global history. Programmatically avoiding the repetition of the processes of Western canonization, its aim is not to fruitlessly compare Eastern and Western neo-avant-gardes and contemporary art practices, but to decipher the circumstances under which artworks are created, theorized, and how they communicate with one another. Tomas Pospiszyl enlists the history of contemporary Eastern Europe art by highlighting emblematic stories of the art scene protagonists, and mixing personal anecdotes with artistic agendas. Artists active in former Czechoslovakia (Knizak, Kolar, Koller, Kovanda) are considered in relation to Situationists, Minimalists, and Fluxus artists. Inter-generational connections are also drawn with Czech contemporary artists (Kotatkova, Mancuska, Seda). Establishing significant links through contrast and association, this collection of nine essays, spanning 1939 to 2013, proposes a new reading of the visual arts during the Iron Curtain Era and after. This approach enables different artistic or theoretical ideologies and interests to be related to the political and social situations of the West. Through deep analysis, it appears that even if the circumstances were very different, the results were sometimes astonishingly similar, as pointed out in Pospiszyl’s comment on the theories of Clement Greenberg and Jindrich Chalupecky: “Chalupecky and Greenberg are to a certain extent reminiscent of identical twins raised apart after birth whose mother—that is, their common intellectual background—was the interwar leftist avant-garde and the Marxist ideology that was undergoing a profound crisis in the late 1930s in both Czechoslovakia and the United States.” Tomas Pospiszyl (*1967) is a Czech critic, curator, art historian, and teacher. He has published extensively on 20th- and 21st-century art, and coedited, with Laura Hoptman, „Primary Documents: A Sourcebook for Eastern and Central European Art Since the 1950s“ (MIT Press, 2002). He teaches at the Film and Television School of the Academy of Performing Arts and the Academy of Fine Arts in Prague. The volume is introduced by British art historian and art history professor Sven Spieker, founding editor of ARTMargins Print, a journal devoted to contemporary art practice in the global margins. The book is part of the Documents series, co-published with Les presses du réel and dedicated to critical writing and with tranzit. cz.

Anglický výběr esejí publikovaných v odborném periodiku Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny za posledních deset let.

Česko-anglický atlas popisuje na 550 soch vzniklých v období tzv. normalizace (1969-1989). V této době byly plastiky nedílnou součástí architektury a byly na ně vyčleněny finance (4 procenta) v rámci celkových nákladů na stavbu. Vznikalo tak velké množství uměleckých děl značně rozdílné kvality. Kniha popisuje sochy, objekty či mozaiky umístěné ve veřejném prostoru v Praze, v městech ČR i na Slovensku. Sochař Pavel Karous se s nadhledem a vtipem pokusil o rozčlenění plastik do různých skupin podle vizuálního působení, přičemž se inspiroval členěním v živočišné a rostlinné říši. Najdeme tu tedy např. rod sorela, druh ztratila klíče, rod bruselská těžítka, druh trifidi atd. Fotografie objektů pořídil Hynek Alt. U každé sochy je kromě fotografie uveden její autor, název, materiál a umístění. Krátká charakteristika je zařazena vždy na začátku skupiny soch začleněných pod jeden druh (čeleď, rod). Závěrečné shrnující stati jsou z pera T. Pospiszyla, S. Jankovičové a J. Kořínkové. Doprovodný materiál k druhému, revidovanému vydání tvoří katalog fotografií modelů sochařských realizací.

Rozsáhlá monografie významného českého sochaře Davida Černého, patřícího k nejvýraznějším zástupcům své generace, jehož práce lze v mnoha ohledech považovat za společensky angažované. Publikace chronologicky představuje jeho dosavadní tvorbu, která se kromě své umělecké kvality vyznačuje také osobitým komentářem společenského dění v České republice i ve světě za posledních 25 let. Textovou stránku knihy tvoří materiály z novin, časopisů, katalogů a elektronických souborů dostupných v archivu umělce, uspořádaných teoretikem umění Tomášem Pospiszylem. Autory grafického zpracování jsou Petr Bosák, Robert Jansa a Adam Macháček (2017 Designers), několikanásobní držitelé ocenění Nejkrásnější česká kniha. V doprovodné stati glosuje Tomáš Pospiszyl solitérnost, charakteristickou právě pro Černého: “David Černý většinou odmítá přistoupit na běžná pravidla uměleckých institucí, ignoruje jejich rituály a hierarchie. Vynaložil hodně úsilí, aby se bez nich obešel, aby na nich nebyl závislý.

Rozsáhlá vázaná publikace shrnující dosavadní umělcovu tvorbu s autorskou přílohou. „Každý večer se několik miliónů lidí se zájmem dívá, jak dvěma desítkám rodin řeka vyplavila sklep, nebo pozoruje auto, namotané na strom u cesty, ve kterém všichni cestující zahynuli. Drobné katastrofy občas nahradí velká, pokud možno obtížně představitelná hrozba: malárií nakažení komáři nebo šílenci vkládající žiletky do kojeneckých výživ. Jako kdyby naše civilizace potřebovala nové a nové důvody ke strachu, stále hledá nepřátele a scénáře možných katastrofických situací. Jsme pečliví pozorovatelé vzdálených neštěstí. Podobné zprávy nám přinášejí aspoň dočasný pocit jistoty.“

Ide o retrospektívny katalóg konceptuálneho umelca Ľubomíra Ďurčeka (1948), nadväzuje na koncepciu autorovej samostatnej výstavy v Stredoslovenskej galérii v Banskej Bystrici z roku 2012. V katalógu je ťažiskovo jeho tvorba zameraná na obdobie československej „normalizácie" sedemdesiatych a osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Editorka: Mira Keratová Autori textu: Petra Hanáková, Aurel Hrabušický, Mira Keratová, Tomáš Pospiszyl

Monografie malíře, grafika, kreslíře a ilustrátora Jana Híska. Kniha zachycuje autorovu intenzívní tvorbu mezi lety 1995 a 2001. Jan Rous o jeho mystickém díle řekl: „Hískova fantazie si sice vytváří blízké snové bytosti, jejich základ je ovšem prvotně podmíněn světlem. Rodí se ze světla, aby vzdorovaly temnotě nebo ji dokonce překonávaly, jsou plny pozitivní zvěsti, bytostně sakrálních obsahů.“ Vázaná kniha plná velkoformátových reprodukcí Hískových kreseb a maleb s úvodem a texty Charlotty Kotíkové, Otto M. Urbana a Tomáše Pospiszyla. Svá výtvarná díla doprovodil sám autor několika poetickými texty.

Výstavu Františka Skály doprovází katalog, jenž představuje autorovy práce vzniklé od roku 2004 do současnosti, instalované v jednotlivých pavilonech expozice ve Valdštejnské jízdárně či jako solitérní monumentální sochy. Publikace se dá chápat jako přehlídka několika autorových tematických expozic, kdy jedna zdánlivě zpochybňuje předešlou a zaběhnutý obraz o autorově práci. Celek však vyjevuje skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce Skála prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat.

Publikace Tomáše Pospiszyla Asociativní dějepis umění je postavena na esejistické analýze děl významných, i když stále nedostatečně ceněných osobností českého a slovenského umění padesátých až sedmdesátých let. Současně nabízí úvod do problémů současného umění a snaží se dokázat, že i zdánlivě těžko uchopitelná tvorba dneška je produktem historické kontinuity a vývojové logiky. Převládající tvůrčí strategií analyzovaných umělců je propojování různorodých elementů do kolážové struktury. Podobným postupem se řídí i samotná kniha. Místo lineárního myšlení, zdlouhavého dokazování a textu přetíženého odbornými výrazy nastoluje významové souvislosti pomocí kontrastů a volnějších asociací.