Gisele Prassinos Books
Gisèle Prassinos is a French writer of Greek and Italian origin whose early writings were discovered by André Breton and associated with Surrealism. Her texts, found at the age of fourteen, were recognized as a perfect illustration of automatic language, showcasing the immediacy and rawness of automatist writing. While her formal ties to organized Surrealism lessened after World War II, Prassinos has continued to publish widely, developing her distinctive literary voice. Her work offers a compelling exploration into the power and spontaneity of language through the lens of Surrealist thought and personal artistic evolution.
Oneskorené vinobranie. Malá antológia avantgardnej lyriky
- 94 pages
- 4 hours of reading
Publikácia ONESKORENÉ VINOBRANIE je tak trochu výnimočná preto, lebo výber textov a ich redakcia sú poznačené dosť subjektívnymi kritériami. Zostavovateľ do nej zaradil texty autorov, ku ktorým má osobitý vzťah, od ktorých sa učil a ku ktorým sa s väčšou či menšou intenzitou v priebehu svojej umeleckej aktivity vracal. Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud, Filippo Tommaso Marinetti, Guillaume Apollinaire, Tristan Tzara, Paul Eluard či André Breton (hoci ten v prítomnom výbore zastúpený nie je) predstavujú pre Ivana Mojíka, autora niekoľkých básnických zbierok, koncentrát tých úsilí a snáh, o ktoré sa moderná európska lyrika v minulom období usilovala. Ivan Mojík prebásňoval ich texty z doslovných prekladov svojej ženy Drahomíry Mojíkovej, ktorá bola za svojho života jeho neoceniteľnou spolupracovníčkou a tlmočníčkou. Aj preto je kniha venovaná jej pamiatke.
Tvář s lehkým záchvěvem trápení
- 144 pages
- 6 hours of reading
Její rané automatické texty byly pro surrealisty „bleskem z čistého nebe“ a jejich autorka byla nazvána „Alenkou surrealistů“. Román Tvář s lehkým záchvěvem (1964) je stěžejním prozaickým dílem Gisele Prassinos (1920), českému čtenáři dosud téměř neznámé francouzské autorky. Žena zmírající nudou, muž vybavený umělým mozkem, zamilovaný asistent, tančící opice, ruská kráska a londýnská bezdomovkyně, hloubení otvorů ve stěnách obydlí. Pod tlakem nenadále vyvolaného pocitu ztráty vypovídá umělý mozek funkci a dočasně vrací svému majiteli původní identitu... Hranice mezi skutečným a fantazijním je zastřena, ludický duch a nonsensový humor se kříží s kriminální zápletkou... Kniha byla při svém druhém vydání v roce 2001 vyznamenána Velkou Poncettonovou cenou, kterou od roku 1970 uděluje francouzská Společnost spisovatelů.
