Antonín Líman Book order (chronological)

Eseje a rozhovory českého japanologa Vzpomínky na smutné i humorné zážitky ze života význačného japanologa se vztahují k místům ve třech zemích na třech kontinentech – k Čechám, Japonsku a Kanadě. Časově se rozpínají od autorova prvorepublikového dětství ve Staré Boleslavi přes odchod do kanadského Toronta v roce 1967, několik pobytů v Japonsku až k současnému životu ve Vancouveru. Autor se mj. zamýšlí nad literaturou i filmem, náboženstvím, vztahy vzájemně odlišných kultur a předkládá i zajímavé cestopisné postřehy. Soubor čtrnácti esejů a třech rozhovorů vychází k autorovým 85. narozeninám. Předmluvu napsala Zdenka Švarcová.

Japonské rybářské povídky. Soubor šesti rybářských povídek jednoho z nejvýznamnějších japonských moderních autorů přeložili Antonín Líman a Jura Matela. Doslov napsala Zdenka Švarcová, ilustrace vybrala Helena Honcoopová.

Masaoka Šiki (1867–1902) patří k nejlepším japonským básníkům haiku. Byl vlastně pokračovatelem Bašóa a starších mistrů a obohatil jejich styl o nové postupy. Přestože mu byl vyměřen tak krátký život, zanechal po sobě obrovské dílo. Věřil v jednoduchost básnického výrazu a v přesnost detailního pozorování. Přeložil a předmluvou opatřil Antonín Líman. Doslov napsala Sylva Martinásková, doslov o dobových ilustracích Helena Honcoopová. Spolu s originálními japonskými texty. Ilustrováno dobovými barevnými ilustracemi. Kukačka nedokáže dát sbohem světu jedním veršem Zablesklo se — déšť utichl a v lese zazářil měsíc

Antonín Líman se zabývá japonským haiku nejméně půl století. Je přesvědčen, že haiku je nejoriginálnější forma japonského písemnictví.. Některá Límanova haiku byla inspirována japonskými náměty, mnoho jeho básní vyjadřuje jeho hluboký vztah k ostrovní zemi. Přeložil rovněž ve čtyřech dílech největší dílo japonské poezie, Sbírku deseti tisíc listů (Manjóšú). V roce 2008 byl vyznamenán Jungmannovou cenou za nejlepší překlad. Učil třicet let na University of Toronto, nyní žije rovněž ve Vancouveru. Knihu ilustrovala Daniela Renčová.

V polovině padesátých let 20. století nastává zlatá éra japonského filmu. Přední český japanolog, překladatel a pedagog věnuje tomuto slavnému období, delšímu než jedno desetiletí, knihu třinácti esejů. Na příkladu filmů nejvýznamnějších režisérů této doby – Akiry Kurosawy, Kona Ičikawy, Kendžiho Mizogučiho, Jasudžiróa Ozua, Hirošiho Tešigahary, Masahira Šinody a Šóheie Imamury – si autor všímá úzkého vztahu japonského filmu k literatuře a k japonskému divadlu. Vedle pečlivého rozboru filmové techniky se soustředí i na kulturní zvyky a životní styl a přibližuje tak svět japonského filmu optikou samotné kulturní tradice, která ho zrodila.

Antonín Líman (1932) významný český japanolog, překladatel a držitel Ceny Josefa Jungmanna vypráví svůj životní příběh od staroboleslavského válečného dětství, přes neblahá léta komunismu až po úspěšnou zahraniční kariéru vědce a pedagoga. Japanistika se mu stala osudem teprve v šedesátých letech, kdy na univerzitě nedělnický původ studentů vadil o trochu méně než v desetiletí předchozím. V letech tání následovala stáž v Japonsku a poté už i s manželkou a synem cesta do Kanady, bohužel v předvečer srpnové invaze, která vedla k dalšímu osudovému rozhodnutí. Límanovi se stali emigranty. Polštář z trávy užívá japonská poezie jako metaforu poutnictví. Límanova pouť nakonec přece jen vede domů, česká nakladatelství vydávají jeho ceněné překlady i odborné texty a Český rozhlas 3 - Vltava odvysílal jeho vzpomínky v rámci cyklu Osudy. Pro knihu je však autor zpracoval jako původní autorské dílo.

Největší antologie japonské poezie haiku v češtině obsahuje přes osm set vybraných děl od sedmdesáti autorů, počínaje zakladatelem žánru Bašóem z 17. století a konče modernisty 20. století. Výběr, překlad a uspořádání provedl Antonín Líman, který také napsal biografické medailony autorů a doslov spolu s Denisou Vostrou. Kniha je ilustrována malbami Josy Busona a dalších umělců, přičemž poznámku o ilustracích napsal Robin Heřman ve spolupráci s Česko-japonskou společností. Obsah zahrnuje předmluvu Antonína Límana a úvod k haiga, obrazovému haiku, od Robina Heřmana. Další části se zaměřují na desítku starých mistrů, Bašóovy žáky, zenové mnichy a mistry, Busonovy žáky a současníky, a nakonec na pětatřicet moderních mistrů haiku z 19. a 20. století. Kniha rovněž obsahuje kapitolu o vývoji japonské poezie a sedmnáctislabičné básně haiku, spolu s bibliografickými poznámkami a rejstříkem autorů haiga. Tato antologie představuje významný příspěvek k porozumění a ocenění japonské literární tradice.

Sbírka bezpočtu listů (Manjóšú), sestavená v 8. století a obsahující více než čtyři tisíce básní několika stovek autorů a autorek, je jedním ze základních zdrojů japonské poezie. Díky neobyčejné pestrosti témat i autorů, kteří pocházeli z nejrůznějších vrstev společnosti – od nejvyšších hodnostářů až po drobné úředníky, muže i ženy, představuje jakýsi vzorník námětů a citových poloh. Výbor, který sestavil překladatel sbírky, významný japanolog českého původu Antonín V. Líman, nabízí přehled témat, která dodnes zůstávají pro japonskou sensibilitu a poetiku typická: inspirace krajinou – horami, řekami a mořem, květy a rostlinami (slivoně a sakury, květy hagi a hvozdíky, bambusy, pinie a javory), ptáky (kulíci, kukačky a jeřábi) a cestami, či posvátným nápojem sake. Nechybějí ani verše o lásce, odloučení, žalosti z odchodu drahé osoby, či „dadaistické“ básnické hříčky. Zasvěcené komentáře A. Límana pomáhají vychutnávat bohatství japonské poetické tradice vskutku plnými doušky. Kompletní český překlad s komentářem, který Antonín Líman vydal v letech 2001–2008 v nakladatelství Brody, je po francouzštině teprve druhým úplným překladem jedinečného textu do některého z evropských jazyků.

Japonský prozaik Ibuse Masudži (1898-1993) se proslavil svým románem Černý déšť (1966, česky 1978 v překladu I. Krouského), který se zabýval tragickými důsledky jaderného útoku na Hirošimu. Přední světový japanolog českého původu měl příležitost se s Ibusem osobně seznámit za svých studií na tokijské univerzitě a stal se jeho dvorním kritikem. Jak napovídá podtitul, text je čtivým průvodcem po díle Ibuse Masudžiho a jeho prostřednictvím po japonské literatuře a kultuře 20. století. Kniha je autorským překladem publikace vydané v Academii v roce 2004 a je určená pro zahraniční japanology.

Kniha známého česko-kanadského japanisty a překladatele obsahuje osmnáct studií o moderní japonské společnosti a kultuře, zvláště filmu (Kurosawa, Ozu ad.) a literatuře (Tanizaki, Kawabata, Šiga). Autor se zde mj. zabývá hledáním souvislostí v tvorbě Šigy Naoji a Ludvíka Vaculíka, jakož i vlivem japonské kultury na dílo Julia Zeyera. Většinu textů spojují dvě základní témata: hledání vlastní identity a vliv globalizace na lokální kultury.

Rozsáhlý výbor z díla jednoho z nejlepších japonských básníků Kobajašiho Issy (1763-1827), jehož tvorbu zná český milovník japonské poezie již z oblíbeného výboru Pár much a já (DharmaGaia 1996). Jeho haiku, zaměřená převážně na přírodní motivy (měsíc, květy, vítr, voda, zvířata, hmyz, ale i lidé a bozi), jsou díky jeho nesmírné citlivosti a otevřenosti vůči i těm nejdrobnějším tvorům považována za momentky absolutní komunikace. Překladatel Antonín Líman o něm napsal, že jeho něžný pohled má v sobě až vesmírnou toleranci a dětskou čistotu.

Antonín Líman, znalec japonské kultury a literatury, překladatel a pedagog, jenž dlouhá léta působí na zahraničních univerzitách, nám ve své knize předkládá rozbor díla jednoho z největších japonských spisovatelů dvacátého století: Ibuse Masudžiho. Česky vyšel v roce 1977 Ibuseho román Černý déšť a roku 2000 průřez jeho tvorbou pod názvem Kosatec. O tomto spisovateli a o své knize autor napsal: Ibuse byl z rodu lidí, jimž Masaryk říkával „krásný člověk“ – nesmírně skromný, ukázněný, a přitom velký. Jsem šťasten, že mohu do rukou českých čtenářů vložit knihu o svém milovaném autorovi jako malou splátku za velký dluh. V české literární tradici se bohudíky netrvá na monografiích, které by se ve všem všudy podřizovaly suchopárné „vědeckosti“, a tak jsem se pokusil napsat studii, která by byla zároveň čtivá a přitom by umožnila vážnému zájemci o japonskou kulturu hlubší ponor do díla jednoho ze čtyř velkých moderních japonských autorů a vhled do skrytých zákoutí japonské duše. ... celý text

Librarian's note: An alternate cover of this ISBN can be found here.From the Nobel Prize-winning writer and acclaimed author of Snow Country comes a beautiful rendering of the predicament of old age—about an elderly Tokyo businessman who must face the failures of his memory and the sudden upsurges of passion that illuminate the end of a life.“A rich, complicated novel…. Of all modern Japanese fiction, Kawabata’s is the closest to poetry.” —The New York Times Book ReviewBy day Ogata Shingo, an elderly Tokyo businessman, is troubled by small failures of memory. At night he associates the distant rumble he hears from the nearby mountain with the sounds of death. In between are the complex relationships that were once the foundations of Shingo’s life: his trying wife; his philandering son; and his beautiful daughter-in-law, who inspires in him both pity and the stirrings of desire. Out of this translucent web of attachments, Kawabata has crafted a novel that is a powerful, serenely observed meditation on the relentless march of time.Translated from the Japanese by Edward G. Seidensticker

Antonín Líman (1932), japanolog, čestný profesor japonské literatury na Torontské univerzitě, se v sedmi kapitolách své knihy vydává po stopách „utopických projektů na Západě a v Orientu“ a jako japanista se soustřeďuje především na základní mýty, rituály a představy onoho světa v japonské kulturní tradici. Jako člověk narozený v Čechách a žijící dlouhá léta v Kanadě konfrontuje japonskou duchovní zkušenost s obdobnou zkušeností evropskou a americkou. V tomto střetávání různorodých kultur vykrystalizovalo jeho poznání, že „člověk odedávna touží žít v čistém, čerstvém a požehnaném kosmu. Ráj, který hledal, je vlastně tento svět, vrácený své původní kráse a čistotě.“

In his beautifully crafted haiku, Basho captures the natural world with simplicity and deep feeling. As an ardent student of Zen Buddhism, he embarked on travels aimed at shedding material distractions and seeking spiritual enlightenment. His writings reflect the changing seasons, the scent of rain, the brightness of the moon, and the beauty of waterfalls, revealing the mysteries of the universe. This seventeenth-century travel writing chronicles Basho's challenging journeys through Japan while expressing his vision of eternity in the transient world around him. Nobuyuki Yuasa’s lucid translation preserves the lyrical qualities of Basho's poetry and prose, using contemporary language and rhythms. The introduction explores the haibun style, where poetry and prose coexist, and the edition includes maps and notes for context. For over seventy years, Penguin has been a leading publisher of classic literature in the English-speaking world, offering a diverse collection of more than 1,700 titles. Penguin Classics is trusted for its authoritative texts, enhanced by introductions and notes from distinguished scholars and contemporary authors, along with modern translations by award-winning translators.

Čtrnáct esejů o moderní japonské literatuře, původně příspěvků přednesených v angličtině na různých mezinárodních literárních kongresech naším předním japanistou a překladatelem z japonštiny. Týkají se vrcholných próz čtyř nejvýznamnějších japonských autorů dvacátého století: Džuničiróa Tanizakiho, Jasunariho Kawabaty, Naoji Šigy a Masudžiho Ibuseho.Antonín Líman (nar. 1932) po odchodu do emigrace působí na univerzitách v USA a Japonsku jako profesor japonské literatury.

Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. století: „zenový filosof a estét“ Bašó, „boží člověk“ Issa, „malíř a intelektuál“ Buson a „piják a poutník“ Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana. Originální kaligrafie Petr Geisler. Dotisk vychází v druhém vydání k nedožitým 90. narozeninám Antonína Límana. „Vrcholná haiku dosahují hranice nemožného: jsou záznamem mystické zkušenosti.“