Zkušenost smrti
Authors
Parameters
Categories
More about the book
Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.
Publication
Book purchase
Zkušenost smrti, Paul Ludwig Landsberg
- Language
- Released
- 2014
Payment methods
- Title
- Zkušenost smrti
- Language
- Czech
- Authors
- Paul Ludwig Landsberg
- Publisher
- Vyšehrad
- Released
- 2014
- Format
- Paperback
- ISBN10
- 8074294323
- ISBN13
- 9788074294327
- Category
- Philosophy
- Rating
- 4 out of 5
- Description
- Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.