Parameters
- 274 pages
- 10 hours of reading
More about the book
Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.
Book purchase
Učebnice práva ve čtyřech knihách, Jaromír Kincl
- Language
- Released
- 1999
Payment methods
We’re missing your review here.
- Language
- Czech
- Authors
- Jaromír Kincl
- Publisher
- Masarykova univerzita
- Released
- 1999
- Pages
- 274
- ISBN10
- 8072390570
- ISBN13
- 9788072390571
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Textbooks, Business, Business & Management, Legal Topics, University Textbooks, Law, Legal History, Law Textbooks, Roman Law, State and Law
- Rating
- 4.5 out of 5
- Description
- Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.