Láska, román

Text francouzské autorky s prvky románu, novely i eseje je: „kniha, která zpívá a přemýšlí o jediném, o lásce.“ Autorčiným stálým tématem, při němž střídá styly i žánry, je i v této, už deváté, knize láska. Vyprávění, v němž popisuje historii lásek i údělů žen svého rodu počínaje prababičkou a konče jejím vlastním manželstvím i mimomanželským vztahem, má výrazně autobiografickou podobu. Příběhy žen jsou proloženy úvahami o úskalích mezilidských vztahů, postřehy o roli a postavení ženy, i otevřeným líčením milostných prožitků. Autorka se snaží o rozbor různých podob a tváří lásky, ale kromě toho si dokáže i okouzleně pohrávat s jazykem a této své knihy si cení nejvíce ze své dosavadní tvorby. Doprovozeno četnými výroky slavných, zejména maxim vévody de la Rochefoucauld.