Parameters
- 159 pages
- 6 hours of reading
More about the book
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.
Condition
There are currently of book Genealogie morálky (2019) in stock.
Book purchase
Genealogie morálky, Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Language
- Released
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Book condition
- Good
- Price
- €51.99
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Genealogie morálky
- Language
- Czech
- Authors
- Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Publisher
- Oikoymenh
- Released
- 2019
- Format
- Paperback
- Pages
- 159
- ISBN10
- 8072983652
- ISBN13
- 9788072983650
- Collection
- Knihovna novověké tradice a současnosti
- Tags
- Non-Fiction, Art & Culture, Social Sciences, Psychological Topics, Philosophical Topics, Spirituality, German Literature, France, School, French Literature, Theatre Plays, Scientific Theories, Genealogy, Ethics, Development, Morality, Nihilism
- First published
- 1887
- Original title
- Zur Genealogie der Moral
- Rating
- 4.15 out of 5
- Description
- Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.