Boží lano

More about the book

Balabánovo Boží lano, soubor tří povídek, se dočkalo druhého vydání, což svědčí o jeho literární významnosti. Tři povídky na čtyřiceti stranách mohou vypadat jako luxus, ale každé slovo je na svém místě. Text se vyznačuje apokalyptickými obrazy, které překračují syrovost J. Topola. Čas se v příbězích stává klíčovým motivem, zatímco vypravěč pozoruje mizející domy, nedořečené příběhy a vzpomínky, které vytvářejí atmosféru zmatku a melancholie. Osamělý vypravěč je detailním pozorovatelem všedního života, hledajícím skrytá poselství. Naděje se zdá být vzdálená, možná skrytá v lesích, které vypravěč každé ráno vidí. Balabánovy příběhy jsou spjaty s krajinou, která vyvolává pocity odevzdané melancholie, ať už se odehrávají v Ostravě, Pittsburgu, Torontu nebo Saigonu. Postavy se potýkají s bolestnými vzpomínkami na minulost, které je pronásledují. Povídky mísí mytické scény s každodenními obrazy, od dětí hrajících si na haldách po apokalyptické vize krajiny. Balabánův mýtus Ostravy, která se nosí v plicích a myšlenkách, je silnou metaforou pro celou knihu. Ozvuky hrabalovské poetiky a každodenní rutina se prolínají s hlubokými existenciálními otázkami. Balabánův směr se dotýká absolutna, vyvolávající pocit, že jsme na konci i na začátku.