Explore the latest books of this year!
Bookbot

K hříchu i k modlitbě

Book rating

Parameters

  • 352 pages
  • 13 hours of reading

More about the book

Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, přičemž zohledňuje vývoj v střední a částečně západní Evropě. Využívá pramenné podklady, osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu z různých oblastí. Hlavním cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Pozornost je věnována postavení žen v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání. Samostatná kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo žen na vzdělání, profesi a ekonomickou nezávislost, což většina mužů odmítala. Někteří muži, jako Vojtěch Náprstek, však jejich snahy podporovali. Většina žen v té době považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, avšak počet vzdělaných a materiálně nezávislých žen, jako jsou učitelky a lékařky, pomalu rostl. Zrušení celibátu pro učitelky v roce 1919 a získání volebního práva žen byly významnými kroky k emancipaci.

Publication

Book purchase

K hříchu i k modlitbě, Milena Lenderová

Language
Released
2017
No longer available.
or
View available edition

Payment methods

4.6
Excellent
65 Ratings

We’re missing your review here.

Language
Czech
Publisher
Karolinum
Released
2017
Pages
352
ISBN10
8024635410
ISBN13
9788024635415
Series
Rating
4.55 out of 5
Description
Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, přičemž zohledňuje vývoj v střední a částečně západní Evropě. Využívá pramenné podklady, osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu z různých oblastí. Hlavním cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Pozornost je věnována postavení žen v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání. Samostatná kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo žen na vzdělání, profesi a ekonomickou nezávislost, což většina mužů odmítala. Někteří muži, jako Vojtěch Náprstek, však jejich snahy podporovali. Většina žen v té době považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, avšak počet vzdělaných a materiálně nezávislých žen, jako jsou učitelky a lékařky, pomalu rostl. Zrušení celibátu pro učitelky v roce 1919 a získání volebního práva žen byly významnými kroky k emancipaci.