Gilles Lipovetsky is a French philosopher and sociologist whose work focuses on the analysis of the modern world from the latter 20th century to the present. His writings delve into themes such as globalization, consumerism, modern culture, and individualism, tracing the evolution of society through distinct periods. Lipovetsky critically examines how these forces shape contemporary society and individuals, offering a profound insight into the transformations of human existence in the age of hypermodernity. His distinctive style is marked by deep perception and the ability to connect philosophical concepts with everyday reality.
The term 'postmodernity' has been used to describe that historical
transformation of the late 20th century when the institutional breaks holding
back individual emancipation disintegrated, thereby giving rise to the full
expression of individual desires and the quest for self-fulfilment.
Exploring the evolution of fashion over two millennia, Gilles Lipovetsky argues that the modern emphasis on appearance and superficiality promotes the common good. By examining clothing, bodily behavior, and sexual dynamics, he reveals how fashion has transitioned from an elite privilege to a means of popular expression, mirroring the rise of democratic values. Contrary to Tocqueville's concerns about passive mass culture, Lipovetsky posits that contemporary fashion fosters individuality and choice, enhancing the potential for a politically engaged society.
Este libro de Gilles Lipovetsky analiza la era posmoderna, marcada por el individualismo y una transformación en las actitudes sociales. Explora la apatía, el narcisismo y la nueva organización de la personalidad, así como el agotamiento de la vanguardia cultural. Es un clásico del pensamiento contemporáneo.
Longtemps, l’écran-cinéma a été unique et incomparable. Aujourd’hui, il se fond dans une galaxie dont les dimensions sont infinies : voici venue l’époque de l’écran global. L’écran en tout lieu, à tout moment, dans les magasins et les aéroports, les restaurants et les bars, le métro, la voiture, chez soi, sur soi... L’avènement de la civilisation de l’écran est une mutation culturelle majeure. Il importe d’en mesurer l’ampleur. C’est à quoi s’attellent Gilles Lipovetsky et Jean Serroy avec brio : loin des idées reçues (le cinéma serait mort, dit-on), ils démontrent que l’esprit cinéma nourrit notre époque hypermoderne. A travers le triomphe de l’« écranosphère », ce sont notre rapport à la réalité et notre regard sur le monde que le cinéma a bouleversés.
Inhaltsubersicht: Vorwort, - Verfuhrung Nonstop, - Die reine Indifferenz, - Narziss oder die Strategie der Leere, - Moderne und Postmoderne, - Die humoristische Gesellschaft, - Wilde Formen von Gewalt, moderne Formen von Gewalt
Kniha Éra prázdnoty vyšla ve francouzském nakladatelství Gallimard poprvé v roce 1983 a od té doby se dočkala mnoha reedic. Její autor je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor druhé poloviny 20. století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání „současného individualismu“ se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho veřejného i osobního života, respektive projevů západní civilizace. Ke svému tématu nezaujímá autor žádný předem vyhraněný morální postoj. Snaží se dobrat jeho příčin a následků, vyhledává paralely, jež umožňují pochopit současný individualismus a jeho proměny v celé jejich komplexnosti.
V této práci populární francouzský filozof analyzuje fenomén hyperkonzumní společnosti. Konzumentství mj. proniklo do vztahů v rodině a náboženství, ke kultuře a využití volného času. Vše nasvědčuje tomu, že vytváří impérium bez jediného slepého místa a bez hranic. Soukromé slasti však člověku přinášejí jen dílčí štěstí: Gilles Lipovetsky ukazuje, že nikdy dříve nebyl jedinec stíhán takovými úzkostmi jako dnes.
Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na
fenoménu módy, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od
předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost
ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech
dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou,
masmédii, změnami ideologickými i sociálními. Sleduje rozpad měšťanského
estetického ideálu a zároveň proměnu módy v gesto individua vůči
bezprostřednímu okolí.